Ivoš
(Bandy, 05. 07. 2009 22:54)
Díky za radu. Myslím, že na toto téma máš co říct i tady. Hezký den.
Ivoš, 04. 07. 2009 18:47)
ahojte, s tím dvd bych to nespojoval a předuchovňovával..., myslím.
doporučuji web k přečtení klinickasmrt.cz , je tam příběh, kniha ke stažení, videa a seznam přednášek.
mějte se hezky
Ivos
Milá Štěpánko, v prví řadě bys měla vyloučit možnost samovolného zapínání DVD běžnou poruchou tak, jak ti radí Bandy. Jeden čas se nám občas stalo, že jsme vypli telku a ona se třeba za půl hodiny sama zapla. Známej nám vysvětlil, že to bylo ovladačem. Máme nový a už se nám to nestalo. Jestli tohle vyloučíš, pak tě chci znovu uklidnit. Víš, kdyby opravdu o něco šlo a maminka tvého přítele ti potřebovala sdělit něco důležitého, řekla by ti to tak, že bys neměla žádných pochyb. Ničeho se neboj, nikdo ti nechce ublížit a ani nemohou. Možná je njim líto, že se jich tak bojíš. Buď klidná a pamatuj si, že se tobě, ani tvému příteli nic nestane.
Možná by se našlo praktické vysvětlení, kdybych si mohl prohlédnout vaši elektroniku a způsob jejího zapojení. Tuto možnost nemám , zkusím hledat jinde.
Napřed jen zvuky, pak i vidění, teď už dokonce ovládání přístrojů neznámým původcem. Já bych to připisoval zvýšené senzitivitě a z toho vyplývající jiný způsob myšlení. Jestli člověk zemřel vlastní rukou, úderem blesku nebo jakkoliv jinak, nic to nemění na faktu, že je mrtvý. Jen kolem těch prvních možností lze snáz vystavět zajímavý příběh. Nikdy jsem neslyšel, že by se někde zjevoval duch bezdomovce, který zemřel na podchlazení nebo řidiče, který v opilosti sjel do propasti nebo narazil do stromu. Jak nezábavné by bylo vyprávění, jak se svévolně zapínal vysavač, žehlička nebo myčka na nádobí.
Víš, Štěpánko, smrt blízké osoby výrazně působí na citový život a tím i na způsob uvažování. Zkus se pevně postavit na zem a hledat jiná než mystická vysvětlení. Věř mi, vždy se dají najít.
Kdyby Tě, ovšem mysteriózní chápání světa zajímalo, dokonce bavilo, nechej si ho. Výběr je vždy jen na Tobě.
Omlouvam se že pišu až těd myšima to na sto procent neni chtěla bych zjistit čim to je když 22.6.minuleho roku umřela přitele maminka neumřela přirozenou smrti trefil ji blesk oba jsme ji s přitelem po smrti viděli a vidama a taky nevim proč se mi zapnulo samo od sebe DVD a kino jestli mate nějaké to vysvětleni může te napsat děkuju za odpověď Štěpánka
Omlouvám se že pišu až těd nevim jak to napsat ty zvuky jak jsem psala chvili jsem si toho nevšimala a byla jsem tak nějak v klidu ale skřipaní podlahy slyšim pořad těd se stavaji jiné věci když se koukam na telku použivame k telce settobox když jsem vždycky vypla telku a settobox a šla jsem ven se psem a přišla jsem domů settobox svitil jako bych ho zapoměla vypnout i takhle se mi to stavalo s DVD tak jsem si myslela že jsem to nějak zapoměla vypnou nebo když jsem to davala na stolek tak jsem zavadila nějak o knoflik a ono se to zase zapnolo a ja jsem si toho jenom nevšimla tohle jsem si namlouvala až do dnešniho rana připravovala jsem se že pujdu jako vždy ven se psem a najednou se zapnulo DVD z ničeho nic a bylo i zapnute kino ale telka nehrala a někdo se pohupoval ze strany na stranu u ledničky a přitel je v práci připadam si jak nějaký cvok a docela se doma bojim když je přitel v práci proto bych chtěla poprosit jak bych mohla komunikovat z duchem ptám se protože nevim co mam dělat a chtěla bych vědět jestli přitele maminka nas na něco neupozorňuje nevim si tentokrát rady děkuju moc za radu Štěpánka
Ahojík Saty,už se mi to nestalo skoro rok..sem hodně ráda..ale dřív sem se s ním jako normálně bavila,sice vyklepaná,zabalená v peřinách,ale povídala..odpovědi sem se však nikdy nedočkala..nevím,možná je to jenom moje iluze,možná ne..Jinak moc děkuji za radu!Máš upe supr stránečky!! Pá Aník
pro Aníka (Saty, 21. 06. 2009 10:59)
Ahojky Aníku. Říká se, že duše zemřelých, které se zjevují příbuzným nebo i naprosto neznámým lidem, jsou tady kvůli nějakému hříchu uvězněné. Jejich cesta ke klidu je uzavřena. Když se podíváme na to jaký to byl za života člověk a jak zemřel, pokaždé tam bylo něco, co se vymykalo normálu. Tvůj bratránek to potvrzuje, vzal si sám život a to se považuje za velký hřích. Bezcílné bloudění se spoustou jiných neklidných duší a nemožnost hlubšího kontaktu s lidmi které znal a měl rád je trestem. Jak dlouhým nemůžeme vědět a ani chápat protože je to jiný svět a pro ten jiný svět je i čas pojem dost relativní. Chápu tě, že projevy jeho přítomnosti i nejsou milé a nahánějí ti strach, ale nemusíš mít žádné obavy. Nemůže ti ublížit a ani nechce. Jsi zřejmě jediný senzibilní človíček z lidí ke kterým má blízko, jiní jeho existenci nevnímají, i když to je třeba jeho mamka. Dává ti o sobě vědět způsoby, které tě děsí, ale on nemá jinou možnost. Zbav se strachu a v těch chvílích začni k němu promlouvat, jako kdyby byl živý a vedle tebe. Ptej se ho na různé věci, možná se dočkáš odpovědi a ustanou i ty jeho zvláštní projevy. Takových lidí jako jsi ty je nepatrné procento, ale jsou. Taky se mi zdál sen, živý sen, kdy za mnou přišel táta a byl mladý jako z fotky kdy si bral mámu. Povídal si se mnou jako kdyby právě přišel z práce a byl z domova pár hodin. Bylo to krásný. Tuším, nebo spíš vím že život smrtí nekončí, hodně indícií tomu napovídá. Zkus co jsem ti poradila a přijď říc, jakou to mělo odezvu. Děkujem za komentář.
Ahojík,chtěla bych vám zde napsat to,co se mi stalo před 5ti lety.Před 5ti lety mi zemřel bratránek.Bylo to mě hrozně těžké,staral se o mě,když naši byli v práci,brala jsem ho jako svojí mamku,tatku.Jenže po několika letech se to začlo zhoršovat,začal brát prášky,začal bláznit.Jednoho dne si podříznul krk v nějakém lese.Našli ho tam děti,co byli na táboře.Když se tam chtěla jet podívat teta se strejdou,byl to neuvěřitelný zážitek,jako kdyby nechtěl,aby to místo viděli. V lese byla asi metrová strouha.Teta do ní spadla,měla celé nohy od krve,modřiny a nemohla ani chodit.Ale je to neuvěřitelné,protože ta strouha byla opravdu malinká. Když se potom ráno vzbudila,na nohách neměla vůbec nic..jako by se nic nestalo.Když sme jednou jeli pomoct tetě vyklidit věci z jeho pokoje,tak začali mlátit dveře od skříně,začala hrát písnička,kterou sem s ním vždycky poslouchala,a po celém pokoji se rozlíhal jeho pláč a zároven smích.Bylo to něco neuvěřitelného.Od té doby každý večer cítím,jak vedle mě někdo sedí na posteli a drží mě za ruku.. už asi 4 krát se mi stalo,že když sem vypínala počítač,tak se zjevil na obrazovce,ale ne takový,jakého sem ho znala,milovala já.. byl jako znovuzrozený,čistý.Několikrát mi přišla i na telefon SMS ,,sem pořád s tebou,, nevím,co si o tom mám myslet.Od jeho smrti sem se začla hodně zajímat o smrt,posmrtné zážitky a o tom,co bude po životě. Když sem si četla vaše komentáře,najednou jsem se z ničeho nic nemohla hýbat,na obrazovce se mi začali promítat pohřby,smrti mých příbuzných a jejich fotky,i když v počítači nemám ani jednu! Už jsem zoufalá,nevím co mám dělat,Bratránka pořád vidím před sebou,cítím,že je někde tady,ale proč zrovna u mě??Proč ne u jeho mámy,která ho bezmezně miluje? Jinak pro všechny ostatní,myslím si,že smrtí život nekončí,sem o tom přesvědčená. Ahojík a děkuji Anna
Ahoj Jardo, to co jsi napsal je hodně zajímavý. Jak jsi nabyl přesvědčení že je to tak jak tvrdíš? Já osobně nesmutním nad tím, co nejde odvrátit, jen mne to zajímá. Zajímá mne to pro nejednotnost názorů a pro rozdílnost tvrzení. V koutu duše si ale přeji, aby to bylo tak jak píšou ti co prošli zážitkem, ti kteří si vybavili minulé životy, ti, kteří se dotkli druhé strany a krajiny stínů a také jak píšeš ty. Děkuji za hezké písnutí do KN, potěšilo.
Ahoj..
Jmenuji se Jarda.. a rád bych ti řekl, že pokud kdokoliv nebude vědět kudy kam... Může se na mě obrátit... Já jsem šaman, a již jsem pomohl duším přejít tam, kam patří... Smrt (čili to, čeho se naše ega bojí - ta jejich pomíjivost..), to je jen přechod jinam.. A není proč smutnit.. Tohle mne život naučil.. Protože jednoho dne jsou to právě ty duše, kteří nás vítají zase doma... víš.. Měj se moc hezky, JARDA
Nechci zlehčovat Tvůj problém, ale není to dávno, co jsem se nastěhoval do nájemného domu. Již druhý den se objevili podivné zvuky. Jsem dost pragmaticky založen a tak jsem se dal do pátrání. A ejhle. Myška,potvůrka. Tak jsem si pořídil několik pastiček a lov byl úspěšný. Tři holky se chytly. Ale zvuky nemizeli.Zkoušel jsem léčbu otráveným granulemi, v bytě nedoporučuji. On se hlodavec nakrmí jedem, zaleze za skříň a zhebne. Po čase děsně páchne. Pořídil jsem tedy dětem morčata. Jejich pískání mě sice rozčilovalo, ale zvuky zmizeli. Ten pískot zřejmě rozčiloval i ty nezvané hosty. Přesto jsem se raději odstěhoval. Nechtělo se mi válčit z havětí. Proč o tom mluvím ? Jsi si jista, že není původce zvuků z podobného zdroje ?
Ahojky po delší době. Dá se to ak říct. Duše je jistý druh energie a každá energie se projevuje, u čověka je to energetické pole, které z něj vyzařuje a to nazýváme aurou. Určitě po opuštění těla už nepodléháme zemským 3D zákonům, protože tělo, které je pro to uzpůsobeno, jsme opustili. Lidi, co prošli tunelem a dotkli se hranice, tvrdí, že jim tenhle zážitek změnil pohled na život a přestali se smrti bát. Oni se vlastně přestali bát proto, protože vědí, že smrtí to nekončí. Měj se fajn a zase se stav.
Vědomí,duše,kompletní data (asi je to spojeno s zářivou aurou každého těla,předmětu) opouští při smrti tělo, tak se vlastně od nás odpoutává naše astrální tělo.Aura zhasíná a kompletní záznam našeho celoživotního dění odchází po superrychlé pro nás neviditelné světelné síti.
Lidé když mají klinickou smrt, často mluví o zářivém světle.Jakýsi zářivý tunel.Proč ne.Proč by nemohla superrychlá síť,využívat k přenosu tolika dat právě světlo a navíc světlo o vysoké frekvenci.Které můžem vnímat jen ve formě takzvaného astrálního těla.Pokud si pročtete zážitky lidí kteří ovládají astrální cestování zjistíte, že je to vlastně složitý proces odpoutání energie od našeho fyzického těla,fyzické tělo v tu chvíli má základní funkce(to znamená že mozek udržuje naše tělo v regeneračním spánku)Při astrálním cestování data různě cestují prostorem okolo nás s tím, že se dají částečně ovládat.Podvědomě je ovlivňujeme.
Cesta po smrti je podle mého rychlý proces, možná proto ten světelný doprovod , protože je to pro nás cesta kterou asi jako proces neřídíme my.Rychlý přenos dat námi nekontrolovaný.Dá se říci, že u tak rychlého přenosu se dá řádově pěnést velmi mnoho dat.
I takto by se dalo popsat jak to je.S pozdravem Kings
Je jedno Štěpánko kam to napíšeš, najdu si tě. S těmi zvuky které slyšíš, je možné vysvětlit si to tak, že možná na to podivné neznámo hodně myslíš. Jsi citlivá a vnímavá a pak slyšíš i to, co normální člověk nevnímá. To je právě jak říkáš, že když je s tebou přítel, on neslyší nic a ani ty, protože jsi jistější, když je někdo s tebou a nesoustředíš se na zvuky.
Opravdu se ničeho neboj, kdyby to mělo být něco zlého, již dávno bys to poznala. Daleko horší by pro tebe bylo, kdyby ty podezřelé zvuky vydával člověk, který by tam neměl co dělat. Napiš, jak to pokračuje a jestli jsi se již zklidnila.
Dobře přijmu to s klidem ale jestli se můžu na něco zeptat nevim kam bych to měla na ty to stánky napsat proto to pišu sem těd se mi hodně stáva když přitel je v práci na noční tak třeba pracuju na PC a slyšim jak přitelovi vřžev postel jako by někdo seděl na postely nebo ležel pak slyšim v kuchyňi jakoby něco spadlo ale když přijdu do kuchyně nic neni na zemi slyšim ďivné praskáni připadám si jak blázen a někdy se i bojím ale když přitel je doma je ticho mam pocit že už bláznim nevim co dělat děkuju za odpověď měj tě se hezky Štěpánka
Milá Štěpánko, tohle se těžko vysvětluje. Snad jen dva důvody se dají přijmout.
1)- Ty a tvů přítel jste senzibilnější a tak vidíte to co jiní nevidí.
2)- Je možné, že vlastní děti maminky nepotřebují její přítomnost, ale vy dva ano, protože na ni zřejmě víc myslíte.
Nemusí tě to nijak znepokojovat, možná je to pro vás dobré znamenía přijmi všechno s klidem.
Četla jsem váš článek musím vám dat za pravdu hodně se mi ten članek libyl Štěpánka
Dala jsem na vás protože přitele maminku pořád vidám a citim jeji přitomnost ale proč bdí jenom na mě a přitele když tu jsou jěště dalši 3děti a ty ji neviděj popravdě řečeno 22.6.2009 to bude rok co se to stalo a celá rodina je roskmotřená je jeden problem ty 3děti byli jeji vastni a můj přitel je adoptovaný od te to rodiny už od malička proč se zjevuje nám a ne vlastním dětem tomu nerozumim může te mi nějak odpovědět prosím vás děkuju předem Štěpánka
Tohle jsou právě ty zvláštnosti osudu. Něco ti řeklo, abys příteli přesně v tu osudnou chvíli zavolala a tím jsi mu zachránila život, nebo při nejmenším před těžkým zraněním. Když jsi udělala k čemu tě tušení vyzvalo, vrátil se ti klid. Je to krásný, takový příběhy se čtou moc hezky. Už nesmutním, i když bych dala nevím co, aby tu byl s námi. Jsou chvíle, kdy cítím jeho blízkost a to mi dost pomohlo. Je zajímavé, že jsem jeho blízkost nikdy nepocítila na hřbitově. Přesto, že tam mívám srdce sevřené, působí to tam na mne jako kdyby tam bylo prázdé místo, jen pieta.
Ahoj, když jsem si četla tvůj příběh, tak jsem asi pět minut jen seděla koukala prázdně do monitoru a pritom mi tekly slzy po tváři...ani nevím proč, ale musela jsem ti toto napsat - Ten pocit! Víš, chodila jsem s přítelem, který jezdil na montáže a byl třeba 2-3měsíce pryč. Bylo to pro nás strašné, ale moc jsme se milovali. Jednou jsem seděla na návštěvě a poslouchala tety zážitky z mládí...až mi najednou vytriskly slzy a já hned věděla, že je něco s Patrikem v nepořádku. Musela jsem mu napsat, jestli se něco nestalo...neodpověděl, ale já se hned po té sms uklidnila a ani odpověď nečekala. Telefon mi zazvonil až pět hodin po... Když jsem to zvedla slyšim jen "děkuju lásko"!
Pak jsem zjistila, že Patrik měl vylézt na lešení bez zajištění, aby ho zajistil, v tom jsem mu ale napsala, tak tam vylezl jeho kamarád, se kterým to lešení spadlo a byl měsíc v komatu.
Chci ti jen tedy říci, že věřím nebo spíš vím, že je stále s tebou, aby se ti dobře dařilo a byla šťastná a natruchlila! Hm? :o)
Život po životě (Suki, 25. 03. 2009 16:16)
Ahoj, když jsem si četla tvůj příběh, tak jsem asi pět minut jen seděla koukala prázdně do monitoru a pritom mi tekly slzy po tváři...ani nevím proč, ale musela jsem ti toto napsat - Ten pocit! Víš, chodila jsem s přítelem, který jezdil na montáže a byl třeba 2-3měsíce pryč. Bylo to pro nás strašné, ale moc jsme se milovali. Jednou jsem seděla na návštěvě a poslouchala tety zážitky z mládí...až mi najednou vytriskly slzy a já hned věděla, že je něco s Patrikem v nepořádku. Musela jsem mu napsat, jestli se něco nestalo...neodpověděl, ale já se hned po té sms uklidnila a ani odpověď nečekala. Telefon mi zazvonil až pět hodin po... Když jsem to zvedla slyšim jen "děkuju lásko"!
Pak jsem zjistila, že Patrik měl vylézt na lešení bez zajištění, aby ho zajistil, v tom jsem mu ale napsala, tak tam vylezl jeho kamarád, se kterým to lešení spadlo a byl měsíc v komatu.
Chci ti jen tedy říci, že věřím nebo spíš vím, že je stále s tebou, aby se ti dobře dařilo a byla šťastná a natruchlila! Hm? :o)
Tak na to ti asi nikdo nedá odpověď, za kterou by ručil vlastním krkem. Jen se můžem dohadovat. Já beru poměr pro a proti. Těch pro je o hodně víc, takže podle mně pravděpodobnost že život po životě pokračuje dál, existuje, ale kde a v jaké formě, na to už se odpovědět nedá.
je nejaky zivot po zivote ???
Ahoj, měl bys začít ty tím co tě konkrétně zajímá, co jsi zažil nebo slyšel a co si o tom myslíš. Tady v té ubrice se téma točí okolo života po životě, jak název napovídá. Je tu rubrik víc, tak se rozhlédni a pusť se do psaní.
Je mi 34 jsem z male vesnice 3km od plzne,rad s kymkoliv popovidam ocemkoliv,na jakekoliv tema dekuji Veny
Pocit toho že okolo mne se pohybuje někdo koho jsem miloval je to nejkrásnější co existuje.
Každý z nás lidí jsme jinak vnímající vlnění bytostí z druhého světa,můje přesvědčení je to že pokud toho člověka máme ve svém srdci tak je tady pořád s námi,nikdy nikam neodešel nikdy nezavřel ty dveře které nemají z druhé strany kliku,ale je tady v naší blízkosti.
Každá takováto bytost se nám ne vždy ukáže či zjevý.
Děti mají zvláštní smysl či podvědomí nebo citlivost na vlnění.
Berme si příklady z dětí,ti mají radost pokud se objeví něco co oni vydí cítí,smějí se a radostí plácají ručkama,potom se okolo nás pohybuje bytost která je nám nakloněná a která nás má chránit.
Važme si toho že víme že tato bytost je zde s námi.
Malé dítě je čisté a nelže,učme se od nich.
ja sem se smrti moc bala ,ale jak sem jsi precetla tento clanek a zjistila ze smrt je krasna vec pro toho kdo umira uz se ji nebojim a uzivam jsi zivota diky tadytoho clanku:-)dekuju za tento clanek
Když cítíte přítomnost maminky tak jak to popisuješ, tak to ber jako dar, že nad vámi bdí. Říká se, že když zemřelý dává o sobě nějakým způsobem vědět, něco jej stále drží v místech kde žil. Nedokáže se odpoutat a bývá to prý proto, že měl ty lidi velice rád. Tak se ničeho neboj, neublíží ti a mysli si, že jsi obklopená láskou jedné bytosti. K těm třem duchům které jsi viděla když ti bylo 8 let. To klidně pusť z hlavy, nic to neznamená, pokud jsi ty zjevení pak už nikdy nespatřila. Děti bývají daleko víc vnímavější jak dospělí a proto se stane že vidí i to, co by vidět neměly a co není určeno jim..
Omlouvám se že pišu až těd čim začit nejdřive děkuju za odpověd stima sičkama jsem to taky slyšela den před smrti od přitele maminky jak vidime přitele maminku jako prusvitnou postavu ja jsem ji vidím šedivou a bilou postavu jako kdyby měla šaty a pak v černych kalhotech a kakaovém svetřiku přitel ji vidí bilou postavu a jak vim že je pořád snami když přitel je v práci tak ležim v postely a citim jak mi někdo šaha na palec u nohy nebo citim jak vedle mě někdo sedi nebo stoji to je něco podobneho jako kdyby byl semnou přitel doma ale v tomhle je velky otazník když se mi to stavá tak semnou nikdo neni doma přitel je v práci mě to připadá jako kdyby na mě davala pozor pritelova maminka než přitel přijde s práce jinak nevim jak si to mam visvětlït.Nebyl to první zážitek z duchem když mě bylo asi 8let tak se mi objevily zničeho nic 3 duchové muž,stará paní s holí a mikulaš dodneška patrám co to znamenalo nebo aspoň o co jde proto se obracim na vás jestli nevite vi vic Štěpánka
pro Štěpánku (Saty, 04. 01. 2009 14:09)
Říkáš že než maminka tvého přítele zemřela, slyšeli jste sýčky. Říká se, že sýčkové ohlašují smrt a vysvětlovalo se to tak, že tam kde byl nemocný člověk, svítilo se dlouho do noci. Světlo sýčka lákalo a přilétal blíž ke stavením a proto ho lidé slyšeli. Nikde jsem nečetla žádné jiné vysvětlení, proč by měl sýček přivolávat smrt, ale to je jedno. Vám se sýček spojil se smrtí maminky a asi to tak budete cítit napořád. Píšeš, že je stále s vámi, ale nenapsala jsi, jak maminku vidíš, jak víš že je s vámi? Jde poznat že jsi citlivá, když se tě smrt přítelovy maminky tak dotkla. Je to zatím ještě krátká doba, ale jak bude čas ubíhat, přijde smíření a zklidnění. Jestli budeš odpovídat Štěpánko, nepoužívej prosím Caps look, (velká písmena) ale piš klasicky. Děkuji.
TO JSEM JA OD TOHO KOMENTÁŘE ČLÁNEK TĚD JSEM PROČÍTALA KOMENTÁŘE CO SE KAŽDEMU STALO NEŘEKLA JSEM JAK PŘITELOVI UMŘELA MAMINKA KTERA JE POŘÁD SNÁMI NEVIM JAK ZAČIT BYL TYDEN A TEN CELÝ TYDEN PŘITEL SLYŠEL SYČKY I PŘES PITOMEJ VYKENT JE SLYŠEL TO JSEM BYLA SNÍM TEN VYKENT JSEM PROBREČELA NOCE A ASI PŘED 6 MĚSICI K VEČERU ZAZVONIL PŘITELOVI MOBIL VOLAL MU JEHO BRACHA ŽE UMŘELA MAMINKA ZHROUTIL SE MI NEŽ JSEM ZNĚJ VITAHLA CO SE VLASTNĚ DĚJE JA POZNALA NĚCO ZLÉHO KDYŽ MI ŘEKL ŽE JE BEZ MAMINKY TREFIL JI BLESK DEN PŘED TI NEŽ SE TO STALO JSME U JEHO RODIČU BYLI A MAMINKA ČILÁ A ZDRAVÁ ZMĚNIL SE NAM ŽITOT DOSTAVAME SE S TOHO STĚŽÍ KDYŽ JDEME K JEHO TÁTOVI TAK MAMINKU TAM VIĎÍME OBA NEBO U SEBE DOMA JI MAME TAKY OD TÉ DOBY NEMÁM RÁDA SYČKY PROTOŽE JAK UMŘELA PRITELOVI MAMINKA TAK JSME SYČKOVÉ OD TÉ DOBY NESLYŠELI VIM JE TO DLOUHE ALE JINAK PSAT NEUMIM ŘIKAM SI LIDI BY MĚLI BYT NA SEBE HODNÍ NIKDY NEVIME SKÝM SE UVIDÍME NAPOSLET ŠTĚPÁNKA
ČLÁNEK SE MI LIBY KDYŽ JSEM HO ČETLA BREČELA JSEM PROTOŽE MAM PŘITELE A ON PŘED 6 MĚSICI STRATIL MAMINKU UMŘELA NÁHLE JEHO MAMINKA TO BYLA OSOBA HODNA A MĚLA SRDCE NA DLANI JE POŘÁD SNAMA NĚKOLIKRÁD JSME JI VIDĚLY NEBO JA JI CITIM DOMA KDYŽ JE PŘITEL V PRÁCI NĚKDY SI ŘIKAM PROČ JE DOMA KDYŽ PŘITEL JE V PRÁCI ZNALA JSEM JI KRÁDCE NEROZUMIM TO MU CHTĚLA JSEM POPROSIT JESTLI TO MU NEROZUMI TE VI VIC DĚKUJU ZA ODPOVĚD ŠTĚPÁNKA
to jé moc pekni napsani,mě taky lidi odešil ktery sem mela moc rada a nestihla sem jim to řict,Bracha se bouchnul do hlavy o stolek a mel krvaceni do mozku a už nikdo nemohl pomct! babička se utopila byla pry hodne zavodnena.... a usnula takze se nestrapila .... a druhy taky usnula to mela cukrovku a prišal hlave o nohy a tete prasklo srdce mela invfart takže sem nerozloučila ani z jednou osobou o ktery tady pišu ale myslim na ně poradbyli to skvěli lidi .
Je hezké, co jsi napsala. Myslím si, že každý, komu
odešel někdo, koho měl rád a je jen trochu vnímavý,
postřehne ono "loučení". Někdo nechápe smysl a nebo
nad tím mávne rukou, ale jiný na tu zvláštní chvilku,
kdy pochopí, že se stalo něco neobyčejného a vyjímečného,
nikdy nezapomene, tak jako nikdy nezapomeneš ty.
Dík za krásný příspěvek.
Taky jsem zažila loučení,když mi při autonehodě zemřely mé neteře.s jednou z nich jsem se den předtím pohádala,a strašně jsem si to vyčítala.pak jsem na zemi u postele našla stránku z nějaké staré knihy,byla celá zažloutlá,nevím kde se tam vzala,doma takovou nemám,bylo tam napsané,že nesmí řídit osoba pod vlivem alkoholu,osoba mladší 18ti let,bylo tam popsané vše co se stalo,pochopila jsem že mi odpustila a loučila se tak se mnou.a moje druhá neteř ještě bojovala v nemocnici o život,bohužel boj nezvládla,a já jsem v kuchyni slyšela jak kdyby se rozbilo strašně moc skla a tekl proud vody,když jsme s manželem přišli do kuchyně,tak na zemi byla moje dřevěná váza a umělá růže kterou jsem v ní měla.kdybych to viděla jen já,myslela bych si že se mi to snad jen zdálo,ale vše viděl i můj manžel.člověk který se s tím nesetkal nepochopí,kdybych to neprožila taky bych tomu nevěřila,ale ted vím že to opravdu existuje...
Naprosto souhlasím, můžeme se sice řádně připravovat, ale přesto nejsme nikdy připraveni. Jiná je představivost a jiná realita. Jsme pak stejně někde jinde..........
ze ja zjistila teprve u toho loze ze otce miluji. NIkdy jsem si to neuvedomila. Kdyby umrel, tak by mi to doslo az po jeho smrti.
A tak to je i se vztahy k lidem. Nektere lasky jsou velice subtilni, temer neviditelne. Jejich sila se projevi az momente krize.
A nektere lasky jou okazale, halasne, basnicke a v momente krize jakoby nebyly. Zmizi.
A proto ja o laske moc neumim mluvit. Je to pro me neco jako pouto. Neco co je a zarovne neni moc videt.
Dokážeš popsat pocity tak sugestivně, až mi naskakovala husí kůže, když jsem to četla. Je to tak, jak říkáš. I když člověk ví, že lidi které má rád, odejdou, nejde se na tu chvíli připravit. S milovaným člověkem odejde i kus tebe, kus tvýho života a jak jsi řekla, i kus tvýho těla. Ožívají pak jen ve snech a nebo vzpomínkách.
zajimavy rozhovor s kamaradkou. nemela jsem buhvijaky vztah s otcem, mela jsem odstup, chybelo zde souzneni. Kdyz po operaci lezel v komatu tak jsem to brala sportovne, rikala si uz ma temer 80, diky za ty dary ze mi ho osud tak dlouho zanechal. Jenze pak jsem prisla za nim do nemocneice. Byla jsem pripravena na vsechno jenom ne na to co jsem prozila vedle nej. Najednou jsem stala jako v tranzu, zkroucena bolesti a slzy me strikaly snad metr pred sebe. Emoce mnou cloumaly a ja byla mimo. Pak pristoupil muj nejstarsi syn a porazilo ho to taky uplne stejne. A v ten moment se muj otec probudil a zil dal. Od te doby vim, ze se nelze pripravit na ztratu. Ze az to prijde tak to cloveka srazi na kolena, vyrazi mu to dech a pripravi o rozum. Ale tako to je. Nelze to zmenit. Tak to je kdyz se trha srdce, kdyz se rvou kusy z tela.
Uběhl další čas a bolest v srdci je stále stejná a návaly smutku nemizí. Přesto se snažím pochopit, přečetla jsem si Tibetskou knihu mrtvých, abych pochopila co se s ním těch pár minut než úplně odešel dělo, co jsem pro něj mohla udělat abych mu tu cestu ulehčila,když jsem viděla ,že oživování je zbytečné.BYla jsem na přednášce budhistů o lásce a vztazích, abych zjistila jak to mezi námi pohlavími funguje - a tam jsem zjistila, jak mimořádný byl náš vztah z jejich pohledu, a proto souhlasím s Radkou - přijmout i tuto skutečnost s radostí - vždyť to co jsem s ním zažila já se podaří jen málo komu a já děkuji Bohu za tento dar. Cítím obrovskou radost, že jsem to mohla prožít a že všechno je v pořádku. ALe ta bolest v srdci po prázdném místě , Saty , ta nikdy nezmizí.
Máš pravdu Radko, je těžké pochopit vztah mezi pomíjivým a věčným, ale k tomu, abych to takhle brala, je potřeba mít hodně disciplinovanou mysl a city někam hodně daleko zasunout. Když odejde kamarád, kamarádka, nebo někdo z těch co miluju, přijmu to, časem se s tím i smířím, ale nikdy s radostí, pokaždé je tam bolest.
Také souhlasím, že nekončí a není to jen útěcha pro momentální smutek. Držím palce.
ze je to nejtezsi zivotni ukol. Pochopit vztah mezi vecnym a pomijivym. Co zustava a co odchazi. Zo je stale a co se meni.
Kazdy behem zivota bude postupne prichazet o to co na sebe navazal. Co miloval. Cim vic bude vazat tim vic bude ztracet. Je zivotni ukol tohle prijmout a smirit se s tim. Prijimat vsechno tak jak nam zivot nabizi. S radosti.
Také mi to rozum nebral. Nechtěla jsem se s tím smířit jako ty a právě tato událost byla impulsem ke vzniku tady toho webu. Dneska už jsem usmířená a klidná díky moudrým lidem, protože vím, že smrtí to nekončí Jano.
Děkuji za reakci.Je mi teď hodně těžko, rozum to stále nebere a v myšlenkách stále narážím na definitivnost, kterou zatím neumím přijmout. Je pro mě důležité vědět, že smrtí to nekončí.
Ahojky Jano, jsem moc ráda že jsi napsala. Není bez zajímavosti, že to co se stalo se světlem, nebo mobilem mně i tobě, stalo se víc lidem. Popisovalo mi asi dvanáct lidí, naprosto stejnou událost. Dostalo se mi vysvětlení, že duše je energie a když odejde z těla, ještě se nějaký čas zdržuje kolem svých blízkých, než se vydá na druhou stranu. Právě ta energie se může projevovat tak, jak jsme to všichni pozorovali, jiný způsob komunikace už není, ale kdo je vnímavý, porozumí. Od doby kdy táta umřel, uplynuly víc jak dva roky. Už jsem smířená, ale je tu ještě jedna věc. Když jdu za ním na hřbitov, necítím tam jeho přítomnost, jako by to místo bylo prázdné, zato jsem mu nablízku v místech, kam jsme spolu chodili a tam, kde i on byl rád.
Píšu k výše uvedenému článku o smrti milovaného člověka . Narazila jsem na něj náhodou při hledání odpovědi,co se stane po naší smrti. Zažila jsem před měsícem stejný příběh . Před očima mi zemřel člověk , kterého jsem nade vše milovala, náhle bez varování. Prožívám tuto ztrátu tak těžce jak je to výše popsané, a proto dotyčné rozumím. Nejpodivnější je , že i já dostala od něj sms , ale když sem ji chtěla otevřít, tak zmizela a už jsem ji nikde v mobilu neobjevila. Bylo to ve chvíli ,kdy jsem prosila o důkaz , že tady někde je.............
Mileně (Monika, 04. 07. 2008 14:59)
A zkoušela jsi, jak jsem ti psala? Nejsem ani léčitel, ani hypnotyzér, jen jsem ti chtěla poradit, co se mi zadařilo na sobě. Nejdřív se nauč koncentraci-najdeš všude na netu-dobrá je wicca a pak, když se ti nebudou rozbíhat myšlenky, zkus si třeba představit, že je ti hrozná zima, dejme tomu, ztratila ses v mrazu a vánici, záleží na tvé fantazii, toužíš po trošce tepla, a pak si představ ohýnek, jak ti zahřívá promrzlé ruce a tělo se začíná prokrvovat, blahodárné teplo atakdále.....můžeš si vymýšlet, víc rozvinout. Podle mě hodně věcí záleží i na autosugesci. Rozhodně tím nic nezkazíš. Když tě bude pálit, vrať se zpátky do reality. Mě tyto věci dost pomáhají. :-)
Pamatuji ji si na Louise a na Jane. Luise byla pařížanka a Jane z Arasu. Luisa zemřela na hranici a Jane zachránil její šlechtický původ a skončila v klášteře. Možná že na hranici by jí bylo lépe., Utržky z kláštera nejsou nic dobrého. Bičování, hlad a samota.
Ohen je přítel, ale já se ho bojím, já vím, že jsem hořela na hranici a doted se bojím soát. Když se mi vrací vzpomínka na hranici, tak tu bolest cítím zvovu a zas a je to děsné. Vůbec to není tak, že tě udusí dým.Musela bys zaplatit katovi, aby navlhčil dřevo, ale čarodějkám se dřevo nevlhčilo, takže si užili ohně a je to děsivá smrt. nemyslím, že mi od tohoto někdo pomůže. Vystřídalo se na mne už tolik psychologů, ale ruku pro pekáč do trouby stejně nedám.
Ano, přikláním se k Saty, všechny živly , jako i oheň máš v sobě. Nemusíš se bát toho, co je i uvnitř tebe. Zkus to přijmout nejdřív koncentrací a potom vizualizací. Třeba to potrvá, ale výsledek by se měl dostavit.:-)
znas svoje minule jmeno? Ja vim je ze to je osobni jen me to zajima
Ano já jsem přesvědčena, že jsem tu už několikrát byla. Dokonce i v dbělém stavu si pamatuje fragmenty z minulývh životů, Asi je spustila ta hypnoza.Mohla bych klidně vyučovat dějiny Anglie a Francie. Já tam prostě byla-jen nevím proč o tom vím.
Ty se ohně bojíš jaksi vnitřně, tvoje podvědomí se ho bojí, pak musíš ten strach zastavit uvnitř sebe a právě hypnoza, která se používá používá k vysvětlení různých fóbií a obav, by ti měla pomoci.
Zkus Mileno vnímat oheň jako něco, co očišťuje. Co je zajímavé, a takových případů je víc, je to, že jsi mluvila plynně francouzsky. To jsou právě ty věci, které naznačují inkarnací.
jsem nasla jeden odkaz ktery se tyka uzkosti, fobii a na ne navazujici psychosomaticke obtize:
http://kojot.name/629127-jak-zvladnout-uzkost-strach-a-jine-emoce-telesne-ukotvenym-prozivanim.php
O kojotovi, autorovi se da rict ze je zkuseny mag, presto dusledne odlisuje svetske od duchovniho.
vychazeji z uzkosti. A uzkosti jsou neurozy. A neurozy jsou nesoulad mezi vnejskem a vnitrkem. Neco jineho delame a neco jineho jsme.
Myslim ze v zivote je hodne casu abychom badali jake mrtvolky to mame poschovavane v nasich skrinich a sklepenich. Co vsechno je nameteno pod kobercem. Ne co nam udelali jini, zly svet, spatne karmy atd. Kdepak. Nakouknout pod poklicku. Alerige, tiky, neurozy, fobie vsechno jsou signaly ktere nam vysila podvedomi. Vola na nas, chce s nam neco sdelit, prosi o pomoc. Ze se neciti dobre, ze mu ublizujeme, ze jdeme jinam kam mame.
Podle me jsou ruzne okultni praktiky berlickou kterou se chceme vyhnout konfrontaci s vlastnim JA. S tim co jsme. Protoze to uvnitr treba neni tak hezke jak bychom chteli aby bylo. Chcem to na hezko menit. A cim vic si ho vybarvujemem na hezko, tim vic se demonstruji poruchy.
Opet mluvim z vlastni zkusenosti (vsechny neurozy, tiky, fobie a uzkosti jsem si zlikvidovala sama pouze uprimnym poznanim sama sebe) V tom dobrem i v tom mene dobrem. Ono staci jen vedet neni treba nic delat. Ono se to samo pohne nekam. Uprimnost a ferovost (bezpodminecna laskyplnost) k sobe. To je zaklad. Alespon ja mam tu zkusenost.
A domaci studium psychologie a patologicke psychologie. Podivat se jake poruchy existuji, jak se demonstruji a jak lze s nimi zachazet.
Člověk je tvor podivný a já doufám, že tento článek jsem nasměrovala tam kam patří.Jako fobistka jsem podstoupila pár hypnoz a pak se děli věci, na které můj psycholog nemá odpovědi. nevnímala jsem jeho příkazy, ale šla vlastní cestou. Vždy jsem zásadně hovořila plyně francouzsky a já vás ubezpečuji, že v té řeči umím akorát zdravit a milovat nic víc. Dokonce vím, že jsem byla upálena na náměstí de gréve-tam se upalovali čarodějnice. Vybavuji si celé náměstí a když jsem si vyhledala v historických pramenech toto náměstí, tak podoba je naprosto shodná jako v mých představách v hypnoze. Je pravda, že se nojím ohně naprosto zničujícím způsobem. I když peče maso, musí po podlévat kluci, protože kdykoliv sáhnu do trouby spálím se.Ostatní vzpomínky jsou velmi utržkovité, protože dominuje moje upálení. Doted se budím v noci strachem z ohně. Nevím, jestli to tak bylo, nebo je to moje velká fantazie, ale francouzský jazyk mi doted nikdo nevysvětlil.
Těšit se na posledí svoji hodinu může jen ten, koho nebaví život, nebo kdo nějak trpí. Jsme tu přece, abysme poznali, co všechno život obnáší, všechno, i to krásné i to zlé, tomu se snad nikdo nevyhne. I když je možná v životě víc krušných chvil, ty hezké za to přece stojí. Jestli se těšíš jen proto, že jsi přesvědčený, že potom ti bude líp, je to trochu sobecké k těm, kteří tě milují a kteří budou prožívat bolest z tvého odchodu.
Bat se posledni hodiny? Ja se na ni tesim. Jinak Opakuju ze tu kocku neznate. Nikdo nechtel aby se tulila byla to rozmazlena mrcha a potrebovala vychovu jak se ma chovat. A jak pak byla hodna. Zvire muze byt stejne zli jako clovek.
Nevím Katy, lidé páchají sebevraždy a neví kam se dostanou. Neodradí je od toho ani představa, že do nebe se takový člověk dostat nemůže a že je čeká temnota. Když se člověk rozhodne odejít, neodradí ho nic, nemyslí na nebe ani na peklo. Normální člověk nechce odejít dřív než musí, chce zůstat co nejdýl s lidmi, které má rád. Když by lidé věděli co bude potom, myslím že by se stala jen jedna věc...přestali by se tolik bát své poslední hodinky.
pro Leona (Saty, 12. 06. 2008 23:31)
Zvíře není dobré a zlé, je takové, jakou zkušenost má z blízkosti lidí. Ta kočka asi nic dobrého nezažila, proto se bránila tomu, aby byl někdo nebezpečně blízko ní. Byla plachá a bránila se, protože měla strach. Každé zvíře si pamatuje, když mu někdo ublíží a hrozně dlouho trvá, než se podaří získat jeho důvěru. Zdála se ti nevděčná, že nebyla přítulná, když jsi ji krmil? Myslím, že kdybys o to opravdu stál, vycítila by to a zklidnila by se, ale ty jsi zareagoval tak, jak to zřejmě ona od lidí očekávala a zažila víckrát.
Ty si tu kocku neznala byla dabel. Sycela na vsechny a sekala i ty kdo ji krmili. Kdyz to zkusila na ctyrletyho brasku nastal cas disciplinarniho cutu
Věřím, že něco je, také pro pár zážitků, ale je dobře že to nevíme, jinak by lidé dělali hromadně sebevraždy aby unikli někam kde to tak nebolí. Jinak ke zvířátkům, mě Barbu funguje jako detektor na zlé lidi, k nim prostě nejde, a radši se schová.Tomu kdo zkopnul kočku ze schodů bych zpřerážela hnáty, snad se to takovým lidem vrátí.
No, představa je to hezká, ale.............:-):-):-)
Né-je to fuk,moje představa je žít mezi lidma....:-)
Neviděla..........asi bohužel, viď?
Jinak - nikdo se nijak necejtil, protože nikdo o ničem nevěděl:-)
To jsou přesně ty lidský hlavolamy,pokusy oklamat neoklamatelné...jsi dost spokojená,ale ne šťastná...jo,co k tomu dodat,viď...jak bych se asi cejtil,kdybych věděl,že kvůli mně někdo zahodil svojí šanci...viděla si třeba Dobrýho Willa Huntinga?
:-) Taky jsem to mohla napsat najednou a ne dělat Saty binec, ale ještě lítám..:-)víš, já jsem se aspoň trochu snažila realizovat mé životní touhy, zdrhla z metropole do divočiny s polovlky, kde chodí zvířátka na návštěvu a zase odejdou atd. , ale pořád mě dohání civilizace, jako ostatně každého z nás. Takže, abych byla upřímná, jsem dost spokojená, ale ne šťastná. Možná, že jsem i promarnila šanci, ale bylo by to na úkor těch, které mám moc ráda a takový sobec zase nejsem. Tak si tady medituju, pracuju, sním a nasávám odevšad:-)
Ne z hospody :-D
Jo, a jsem si jistá, že sem nepatřím, ale to už jsem psala, patřím k indiánskému kmeni Černonožců, kteří uctívali vlka. Moje přetstava ideálního života je- žít volně, v divoké přírodě, obklopena faunou a florou. Zvířátka by si mohla kdykoliv přijít a odejít. Ale to si opravdu musím počkat na někdy příííštěě :-)))
Hezky jsi to napsal, pravda, ale já nemám plaňky:-)
P.S. Jo, a naše mlsná Imga s nikým bez piškotku nejde:-D, tak si je připrav..........
Jsou tvé investice do toho co je tvé vše,zhodnoceny?Promítají se do objektivnosti pohledu?Je letmý dotyk méně zajímavý než zabřednutí do věcí,jejichž studování a žití,živí v osobě pocit oprávněnosti hovořit o nich?Jseš si jistá že si tam kde chceš být?Pes půjde za mnou i bez piškotku.A nezradí a nemá míň rád.Vrátí se za 1378 let s někým koho jsi jaktěživ neviděla a půjde rovnou k tobě,a lehne u tvých nohou.A ty přijmeš to co přesáhlo hranice.Vyšplháš na plot svý zahrady a ovane tě čerstvý vítr.Otevřou se ti oči,těsně před tím než vytrháš všechny plaňky,uvidíš opravdovej svět...projevy lásky jsou různé:-:
xxx (Monika, 12. 05. 2008 11:56)
Ještě bych chtěla podotknout, že i u zvířat téhož druhu jsou projevy lásky různé. Záleží totiž jako ostatně i u lidí na nátuře. Jedno zvíře tě nemusí nikdy olíznout, přitult se a přitom jeho láska může být schovaná hluboko uvnitř. Druhé tě olemtá každou vteřinu a přitom by klidně odešlo s cizím za piškotek. :-) Takže i zvířátka jsou extroventi, introventi, melancholici, cholerici atd. :-)
Dívám se do sebe,ale odstraňovat se mi nic nechce-nebyl bych kompletní.Má nekomleptnost by se projevila v tom,že bych byl fajn,ještě víc fajn než jsem nyní a to bych byl úplně nejvíc fajn v rámci svých nemožností.A všichni by mi olizovali ruku...
Stejně jako lidé, každé zvíře je jiné. Zvířata se chovají podle toho, jaké mají zkušenosti s lidma. Někdy trvá dlouho, než začnou věřit, některá zástanou ostražitá napořád, jiná si nechají ubližovat a přesto pořád olizují ruku, která je bije. Podobnost s lidskou mentalitou je čistě náhodná...?
To vše vysvětluje. Podívej se trochu do sebe a pokud to nebude bolet, odstraň ten narcismus, pak budeš fajn kluk.:-DD
Tak to nemůžu sloužit...všichni lidi mě milujou,zvířatům jsem ukradenej...:-)
Díval ses někdy zblízka do očí člověka, kterej tě nenávidí? To, co tam uvidíš,, nikdy neuvidíš v očích zvířete.
Není snad vyzařování samotné projevem?Okem viditelný,uchem slyšitelný,nosem cítitelný a tělěm hmatatelný projev,který máš zřejmě na mysli samozřejmě není druhem inteligence,pouze jeho míra je závislá na ní.Neptal jsem se na to jestli umí kočka projevit lásku,otázku sis přizpůsobil pouze tomu,o čem si myslíš že si chceš se mnou povídat,ptám se tě tedy(toužíš-li tedy po kontaktu),jestli je to co ty nazýváš láskou zárověň to samé co cítí to tvoje štěně.Jak víš jak cítí zvíře?Jak víš že to co do formy nalejváš ty,má stejný složení jako to co by tam nalil druh,kterým nejsi a který tudíž nemůžeš ani pochopit...Vždyť i já bych tam nalil jinou měrou než ty a to jsme stejné podstaty.Nebo bereš lásku jako vše kolem-obecně,tedy i vraždy,půdní erozi či snění-tedy jako sílu proudící stvořením a jej tvořící?
Proc Jane ptas jestli kocku umi projevit lasku kdyz se to nenaucila vetsina lidkse populace. Pak sotva muzem chtit po tvorovi o inteligenci 3 mesicniho ditete. Projev lasky je zaroven druh inteligence. ale vyzarovani lasky je uz vec citeni a to umi i to umi to nejmensi stene.
Ta kocka cely rok byla krmena a na pohlazeni sycela a sekala. Mel jsem chut je prestat krmit a kdyz rok uplynul tak jsem ji jednou trosku poslal ze schodu. Ale pak to byl kocour Joe kterej byl zatoulanej a nosil nam ke dverim zabite mysi a krtky. Jednou sme odjeli na 10 dnu pryc. Asi mel strach ze uz ho nechcem videt nebo co tak pritahl rovnou celyho zajice. Jinak Joe mel odstranene drapy musel ho tedy uhnat a prokousnout mu hrdlo. Tedn kocour byl zlatej.
Jak víš ze zvířata necítí nenávist,jsou-li podle tebe schopna projevovat lásku...jen se ptám?
Omyl, není pravda, že tě ta kočka nenáviděla. Zvířata neznají nenávist, to je jen vlastnost lidí.
Kočka, tě jen zařadila do okruhu lidí, kteří jí bezdůvodně ublížili a na kterého je nutno si dát pozor, proto se nediv, že ti neprojevovala žádnou lásku. S druhým tvým komentářem bez výhrad souhlasím. Ta poslední věta je moc pěkná.
Lidi umiraj odchazej nekam kde je nevidime, neslysime, nevime o nich. Nas to vzdycky lame. A verit ze nekde zari jejich duse je hodne tezky. Ale lidska dues je nesmrtelna nevim jestli to ma byt potesujici nebo naopak. Ja osobne verim ze to co je po smrti je prave zivot ktery muzeme vnimat vice smysly zivot kde opravdu zijeme bez otazek a utrpeni a tohle co prozivame je nejspis smrt. Uvezneni v telesne schrance drzeni gravitavni silou do tohodle protoru a kazda naznak odchodu z naseho tela je varovan silnou bolesti. Pokud nekdo odejde tak uz nevlastnici telo nelze bolesti potrestat tak trpy pozustali ale verte ze prave vami milovany uz netrpi a nikdy nebude.
ke kocce (Leon, 05. 05. 2008 23:02)
Ja jednu kocku skopnul ze schodu. Mam silnej pocit ze me nenavidela.
Hmmm, mám takové tušení, že tvůj vztah ke kocourovi je stejný, jako kocourův vztah k tobě. Nezahrávej si s ním, ty nevíš že kočka je tvor, který je tenkou spojovací nití mezi naším světem a světem duchovním? Až jednou začnou tvýmu kocourovi svítit oči červeně a bude se provokativně vyvalovat na tvém gauči, budu to nereálná "já" ale ty škrabance budou reálný. A smutný nebuď, ještě to s tebou není tak špatný, jsou horší případy. Když kocoura pohladíš a podělíš se o gauč, budu to vědět.;-)))
Musím se přiznat, že s Tebou nesouhlasím vždy, ale teď jsem v příkrém rozporu. "Kdo má rád květiny nemůže bý
Nesnáším kocoura na sedačce, tam je moje místo.t zlý." Toto tvrzení je v nepříjemném rozporu s čtenáři detektivek. (Vrah je zahradník).
Kdo si hraje nezlobí ? Ani nevíš, jak mě vytáčí, když si mí mladí hrají s mou klávesnicí.
Nesnáším kocoura na sedačce. Tam je moje místo. Já taky nechytám jeho myši.
A na závěr tvrdý závěr. Bez reality nejsi pozorovatelná. Realita bez Tebe je možná.Ale smutná.CHyběla bys mi.
Kdo má rád květiny, nemůže být zlý, i když rád používá tvrdá slova, ale klonila bych se k těm psychologickým hrátkám se světem a hlavně s lidmi. Kdo si hraje, nezlobí, ale třeba taková kočka si s myší taky hraje. Někdy "Někdo" si taky nefér hrál. A s tou realitou...sedím tu v křesle, dávám ruce na opěradlo a cítím chladnou kůži, kolem rozsvícené lampičky poletuje malinkatý cosi a za mnou na sedačce chrápe kocour. Docela se mi už chce spát. To je moje momentální realita. Zavírám oči a v ten okamžik už není kolem mě realita co znám, jsem jinde, kde je všechno daleko krásnější. Sedím na křesle v realitě, přitom v ní nejsem a dávám ti za pravdu...realita není. hezkou noc.
Opravdu jsem si naběhl?Zapoměla si snad?Nebyla zmínka o antipatii spíše a především otázka než cokoliv jiného...?Nepodsouváš mi něco,co tak není?Co když jsem chtěl jen vědět jestli to tak je?Jestli jednáš s antipatií vůči mně.Co když jsem si jistej že jsem tvůj oblíbenec a debaty se mnou vyhledáváš,neboť ač tvrdíš že odpovědi již nehledáš,hledáš a u mne je nacházíš...Co když jsem si tě chtěl jen oťuknout,ale veskrz v tebe věřím jako v každého malého človíčka.Co když jsem prolezlý dobrotou až do morku kostí...anebo co když jsou to všechno jen takový psychologický hrátky se světem...co když ti chci tim všim jen něco naznačit...co když je v tuhle chvíli názor každýho jednoho ten nejlepší možný pro všechny?Co když realita neni...hezkej den :-)
Naběhl sis Jane. Čekala jsem, co odpovíš a nemýlila jsem se. Mluvíš o mé antipatii vůči tobě. Jestli ji cítíš z mých slov, pak jsi takový uvnitř, (tvoje slova)...a možná jsou pravdivá. Jsi zvláštní, jako by návštěva z jiného století. Nechci s tebou slovíčkařit, není mým záměrem někoho měnit podle sebe, nebo jej nějak přetvářet a pitvat, ponechávám každému svobodné myšlení. Překroutit jde každá věta i každá myšlenka. Nezlobím se vůbec Jane, nemám důvod. Je to o toleranci a ta říká, tolerujeme myšlenky druhého, souhlasit s nimi ovšem nemusíme. Názor má každý člověk, jen některý je správný. Který?? To prověří jen realita.
Co vyzařuje moje otázka(pro tebe),záleží na tom jaká jsi uvnitř.Na každého má slova působí jinak.Nikdy mi nemůžeš vracet ton jakým ji opatřuji,neboť nic neprožíváš stejně jako já.Vždycky je to jen tvá představa toho jaký ten ton je.A ta představa je závislá právě na tvém vnitřním stavu.Tady je můj názor-dávat umí každý...brát jen málokdo.Nezlob se se na mne proň..je to hlubší než se na první pohled zdá.
Jsme každý jiný Jane, proto máme každý jiné představy. Píšeš, že na tu otázku může třeba kladně odpovědět děda u jehož nohou leží pes. Nevyvracím to, může to být on, nebo "třeba kdokoliv", jak píšeš, protože kdokoliv může komukoliv tvrdit že jeho odpověď je správná. Není tu totiž ten, který by prokázal opak. Mluvíš o mé antipatii vůči tobě. Ty něco takového pociťuješ? Tak to není, já se snažím s každým mluvit jeho vlastním tonem, stejně tak i s tebou, takže to, co vyzařuje tvoje otázka, vyzařuje moje odpověď. Já jsem opravdu zpočátku hledala odpovědi, teď už ne. Na hodně věcí jsem odpověď našla a děkuju všem, kteří mi nějak i nevědomky pomohli. O dalších otázkách vím, že odpověď se nikdy nedozvím, alespoň ve svém životě a nějak mě to přestalo vadit. Co jsem se také dozvěděla je, že život a vztahy mezi lidmi jsou o braní a dávání. Brát umí každý, dávat jen málokdo. Hanka.
Mám jiné představy naplňující význam pojmu nesmírná drzost.Jsem si jist že se v téhle úrovni ještě pohybuje pár duchů kteří by na mé otázky mohli s čistým svědomím popravdě odpovědět.Kladně.Může to být třeba ten děd,u jehož nohou,když jej přez slabou tabulku skla svý králíkárny vídávám vybírat popelnice,sedí špinavej malej pes.Pes kterej nikdy neštěká a přezto bych se ho nedokázal,pro sílu jeho věrnosti-v obavách že bych ji mohl zkalit svým čímkoli,ani dotknout...Mohl by to být kdokoli a né že nikdo...Opravdu nevíš kdo jediný o sobě může prohlásit že je spasitelem?Já to vím.Jenom spasitel sám.Víš co si myslim,saty?Máš strach.Strach jít jako dítě za někým kdo tě povede.Strach proto,že svět je plnej hoven a falešnejch proroků.A ty už bys toho pravýho nepoznala.Proto mluvíš o svobodě když nenásleduješ nikoho,když pěstuješ kapustu a zalejváš jí vodou z potoka,když z výlisku toho co ti ostatní poví,ztáčíš lektvar poznání.Proto jseš na sebe tolik hrdá.A proto ani neni proč.Ale lhal bych,kdybych řekl,že tento postoj nechápu.Lhal bych kdybych tvrdil,že jsem takový nikdy nebyl.Má svoboda je jiná než tvoje,má skutečnost je odlišná od všeobecných představ.Jako mé myšlení od tvého...nic ve zlym Hanko-jsi Hanka,viď?
Nemůžu odpovědět na otázky, na který nemůže dát kladnou odpověď ani ten, který je klade. Tvoje dedukce kolem toho jsou přehnané: slova zničující a nervozní...nepřeceňuješ se? Přehlédl jsi, dala jsem ti odpověď i na předposlední tvoji otázku odkud čerpám závěry:"Upozorňuji, že je to jen můj názor." Jen můj Jane a sto dalších lidí včetně tebe může mít sto jiných názorů, ale nikdo, ani ty, nemůže říct...můj názor je jediný správný, protože by to byla nesmírná drzost. Ještě připomínku k tvému dodatku ve 20:22. Znamená to, že tvoje slova nemají se skutečnými tvými myšlenkami nic společného?
A pokud jde o to mé myšlení,nebuď z toho nervozní-je to jako s tou skutečností o které píšeš v první větě...
Jen mi přijde že svá obvinění obracíš pokaždé na někoho jiného než bys měla,ať už jde o pojmy jako je organizovaná víra,nebo dokonce Krista...o nic víc mi nejde.Co chci říct,je to,že za vším nepřirozeným stál a povždy stát bude vždy jen člověk.Též by mne trochu zajímalo,proč sis vybrala ze všech otázek ježto jsem ti položil jen tu jednu...čistě jen s osobní antipatie,nebo proto že jsou ti nepříjemné,neboť poodhalují to jak jednoduché je manipulovat s myšlením člověka...?Pokud jde o můj názor a o jeho nedostatečné vysvětlování-vim,je to asi zničující a mnohého to odradí hned na začátku...ale odpusť,už jsem to asi i říkal-prostě dávám jak dávám,na víc prozatím nemám a nejsem si jist jestli to tak není chtěno.Snaž se,chceš-li,nemáš-li zájem,ber co je ti třeba od někoho jiného.Nemám s tim problém,je to tvůj příběh.Možná se jednou vrátíš k tomu jak to servíruju já a bude ti to blížší než cokoli jiného.A možná ne-je to fuk.Mě nezbývá než se spokojit s tím co mi povíš,stejně jako tobě.A to že s tím jsou ostatní vesměs spokojeni,neznamená že jest tvé vysvětlení dostačující i pro mne...a taky s tim nic neudělám,nemyslíš...
Souhlasím s tebou, že s naším lidským a náboženským pohledem na Boha, nemá Bůh nic společného, ale tvrdím, že skutečnost bude asi zcela odlišná. Upozorňuji, že je to jen můj názor. Dal jsi mi otázky a já je trochu upravím: "Jseš si jistý že znáš význam alespoň jediného Ježíšova výroku k masám?A jseš si jistý že ten jedinej výrok skutečně vyšel z jeho úst?Slyšel si jej promlouvat?Nebo vše z čeho čerpáš své závěry je jen lidská prácička?Dokážeš přijmout že něco funguje nezávisle na lidském myšlení..." Odpovím ti jen na tu poslední, jsem si naprosto jistá, že skoro všechno funguje nezávisle na lidském myšlení. Ty dobře víš, jak já to beru, ale buď jsem tak jednoduchá, nebo ty složitý, ale zatím jsem nepochopila co ovlivňuje tvoje myšlení. Chvílemi se mi zdá, že jsi proti všem a všemu. Žádáš ostatní o vysvětlení, ale sám svůj názor nevysvětluješ.
Syn Boží a Syn Člověka...jsou dva různé pojmy.Pověz mi,jaký je v nich rozdíl?(Já jen abych věděl do jaké míry jsi obeznámen s tím o čem píšeš...)
Takže kdo je na vině saty?Bůh Otec,existujíce nezávisle na tom co si člověk myslí,nebo člověk samotný se všema těma splaškama co má v hlavě?Nelíbí se ti jak je lidem předkládáno náboženství a jak je s nimi manipulováno...no a co s tím má společného Bůh?Obávám se že nic-problém tedy není a nikdy nebyl v nikom jiném než v človíčkovi.Kristus zasel semínko falešného kultu?Pověz mi saty,čím pak?Jseš si jistá že znáš význam alespoň jediného jeho výroku k masám?A jseš si jistá že ten jedinej výrok skutečně vyšel z jeho úst?Slyšela si jej promlouvat?Nebo vše z čeho čerpáš své závěry je jen lidská prácička?Dokážeš přijmout že něco funguje nezávisle na lidském myšlení...To že lidi jak stádo hovad jdou za každym kdo je přetáhne přez prdel nebo jim zamává kouzelnou hůlkou před očima,neni důvod obvinit pastevce.Lidi mají totiž narozdíl od jakéhokoliv jiného druhu svobodnou vůli a tedy i odpovědnost za vše co činí.Cokoliv co vytvoří člověk povždy zůstane kusým dílem...
pro Miras (Saty, 16. 04. 2008 08:58)
Nebudu chodit daleko. V Saudské Arábii chtějí popravit tureckého holiče, protože se rouhal proti Alláhovi. Copak je Alláh tak krvelačný, že chce jeho krev? Je to nesmyslné a kruté. Proč je tolik muslimů? Protože mají strach, aby nebyli stíháni, nebo zavrženi jako nevěřící psi, když nebudou veřejně vzívat Alláha? Chtěla bych vědět, kolik z těch klečících lidí, co bijí hlavou o zem, věří celou svou duší. Křesťané jsou benevolentnější, ale opět je tu hrozba pekla pro lidi, kteří nevěří v jejich krásného modrookého Boha. Je pravdou, že organizovaná víra pro toho, či jiného Boha přináší obavy a strach. V tom vidím to špatné. Ne v obyčejných věřících lidech samotných, ale v tom, jak je náboženství lidem předkládáno a jak je s nimi manipulováno. Tvoje víra i moje víra je svobodná, necítíme nenávist vůči křesťanům, ani vůči muslimům, v tom se s tebou shoduji, jen nedůvěru ke slovům, která tyto náboženství lidem předkládají a co se ve jménu dobra a Boží lásky děje.
Je to moc smutné s tvým synovcem. Kdo někoho miloval a ztratil jej, nikdy se se ztrátou nesmíří Když ztratí matka dítě, je to kruté, ale stává se to často. Nemoc, neopatrnost, neštastná náhoda.Člověk pak musí sebrat všechnu sílu, aby s tím dokázal žít. To co vyprávěla tvoje známá je krásné a zažilo to mnoho lidí. Je to jedna z možností, která dokazuje, že lidská duše existuje i mimo tělo. Jeden kluk, který přežil automobilovou nehodu, přesně popsal co se dělo kolem jeho těla. popsal příjezd sanity, popsal lidi kteří byli kolem něj. Slyšel, jak mu začal vyzvánět mobil v havarovaném autě a jak jeden z přítomných jej vzal a sdělil volajícímu kamarádovi, co se stalo. Popsal shodně tunel a pak se navrátil do těla, když se jej podařilo záchranářům oživit. Až z toho naskakuje husí kůže, jak se ty případy mimotělních zážitků podobají a jak pak myšlení toho dotyčného změní. Děkuju ti za to co jsi napsala. Každý takový příběh něco dá a nejen mně.
Teď mě ještě napadlo s tím duchem to není až tak jednoznačné. Vem si Indiány. Uctívali Velkého Ducha a přitom říkali, že je v každé květině, kameni, stromu, zvířeti........ a neviděli jej nad sebou plovoucího na obláčku. Říkali, že křesťané jej nikdy nepoznali, pouze si jej vytvořili, protože nemůže být oddělen.
Myslela jsem to tak, že je úplně jedno, jak "to" člověk nazve, ale musí to tak cítit, pokud něco bude tvrdit. Ostatně jsi bezva navázal ve příspěvku
"Jedna z pravd". Mě se nejvíc zamlouvá název Život nebo Universum.
Víš já věřím,že každý má na tomto světě odměřený čas ,po který tu je a když mu "svíce dohoří",odejde.Můj synovec se utopil,když mu bylo devět let.Měl jít s bratrem do cirkusu,ale nechtěl,hrál si u rozvodněné říčky a spolu s kamarádem tam spadl.Jeho kamaráda zachránil odvážný kluk.Ale on se ponořil a už ho nikdy nenašli.Jeho maminka se z toho nikdy nevzpamatovala,stále na něj myslí,ale nic jí ho nevrátí.Proto chci věřit a věřím od svých dvanácti let,že smrt je jen přechod někam jinam,do jiné dimenze,kde se lidé setkávají v jiných podobách,že existuje reinkarnace,že to všechno má svůj smysl. pro mne je Bůh velice osobní,jsem hluboce věřící člověk,do kostela ale nechodím.Má víra se přibližuje spíše hinduismu,ale pomáhá mi pochopit,alespoň zlehounka život. Také jsem vyslechla příběh mojí známé,která jej svěřila své nejlepší kamarádce,s tím že se chtěla někomu svěřit,ne vychloubat.Bzla z toho moc zmatená,nevěřila,že by se něco takového mohlo stát zrovna jí,materialistovi s odporem ke všemu duchovnímu.V pátém měsíci musela jít na přerušení těhotenství,dítě bylo vytoužené,ale placenta nepracovala tak jak by měla a narodilo by se velmi poškozené.Na operačním sále jí vpíchli injekci,na kterou měla silnou alergickou reakci(anafylaktický šok),upadla do komatu.Vyprávěla jak se potom ocitla nad svým tělem,viděla lékaře jak začali oživovat její tělo,pak se ocitla ve světelném tunelu a nakonec se kdesi na krásném místě setkala se svým otcem,který byl již dávno po smrti,ten ji pak řekl,že je ještě čas a že se musí vrátit zpátky,že ještě bude mít pro co žít.Pak se vracela zpět.Lékaři ji zachránili a v současném životě se má dobře a vychovává společně s manželem syna.Měj se hezky,snad Ti ten příběh něco dá.
Zajímavé ovšem je,proč příslušníci různých náboženských skupin se vzájemně nesnáší a vraždí,když jde o jedno a totéž.Vraždí se nejen mezi sebou,ale šíří svou nenávist i na takzvané "nevěřící".A v tom je právě ten zásadní rozdíl.Lidé kteří věří,že Bůh jest vše,budeme-li to nazývat Universum,Inteligentní Vesmír nebo prostě Život,nemohou cítit vražednou nenávist k těm co si vybrali za svou víru budhismus,křesťanství nebo jiné náboženství,protože vědí,že to k Životu bohužel patří stejně jako i všechno ostatní.Ptám se,kde budou všechna ta náboženství ,když se zde lidé vzájemě vymlátí,vymřou snad všechna zvířata,rostliny,všechen Život, či zanikne snad Vesmír???Samozřejmě,že ne,Universum tu bude dál a bude třeba vytvářet jiné formy inteligentního života schopné přežití.
Na tenhle komplexní a nepřehledný svět nikdo není schopen nazírat přímo a pravdivě v celé jeho složitosti,za „pravdivé"lidé považují a prohlašují to, co momentálně nejlépe odpovídá jejich vědomostem, zkušenosti, názoru, vnímání světa a hlavně konkrétnímu zájmu.
i my se pohybujeme ve vlnach, jednu nhore a jednou dole. Obcas udelame veletoc :o) Stejne to nejdulezitejsi neni to co si myslime, vidime, ci nybrz to co prozijeme. Nase osobni zkusnost.
Kdysi nebylo jednoduche lidem vykladat o nejake vesmirne inteligenci (ci neprojevenem a projevenem vedomi) I dnes je tezke si neco takoveho fyzicky predstavit, prozit to vlstni zkusenosti. A nakonec je jedno jakou cestou se jde k cili. I proto tolik proroku ukazuje cesty. Ruzne cesty ale v podstate jde porad o jedno a totez. Nalezt v sobe vnitrni harmonii, osvobodit se od pout lpeni. Uvolnit se :o)
Nojo,Moniko,ale jakmile do toho namícháme jakéhokoliv Ducha,půjde o náboženství o nic lepší či horší než ty ostatní,ale třeba jsi to takhle nemyslela,nevím.
Každý máme občas v něčem a někdy krizi, ale pokud se potkáš s nepochopením, řekni si, že může jít i o závist, ono se dobře kritizuje, ale hůř dělá.
A hlavně, i přes rozdílnost názorů i hádky, tvůj web stále jede.Je to jako u vztahu, těžké je najít, ale ještě těžší si udržet. Jede, protože má totiž ducha. Nebo Ducha?:-)
Původní náboženství uctívalo Rohatého boha a Matku Bohyni, to jen církev vyloučila ženskou.:-)Pro své zájmy. A jinak souhlasím, Život, Universum, Duch, atd.,na názvu nezáleží, ale na tom, jak to cítíme........
Víš Miras, někdy se setkávám s nepochopením a pak vždycky přemýšlím, jestli mělo cenu vůbec tenhle web dělat a tohle všechno psát. Pak přijde někdo jako ty a já vím, že to mělo cenu. Jsem ráda, že těch druhých je víc. Také ti přeji všechno nej nej.
Moc krásně jsi to napsala,ano,svět je "jen" to plynutí času,zformovaného do hmotné reality v rozměru v jakém se nacházíme,které jsme součástí a máme tu možnost ji vnímat a uvědomovat si sama sebe.Jsem rád,že existují lidé jako Ty Saty,přeji ti všechno nej,nej,nej.
Jsi dobrý, ano, všechno je život. Život jsou bosé nohy v ranní rose, život je šťáva z broskve, která stéká po prstech, ruka která hladí a slzy utírá. Život je řeka, která teče pořád jedním směrem, až nakonec splyne s mořem a stane se jeho součástí.
Kdo chce,pochopí,kdo myslí,že již ví "universální"učení,bude lidem podsouvat různé všemohoucí Otce,(matka je patrně bezcený kus hadru)někdy i pravdy vytržené z kontextu,polopravdy,tresty boží, včetně naprostých nesmyslů,aby jim vymyl mozek a strhnul do svého primitivního světa.Přiznávám,že Budhismus je v tomto ohledu k lidem nejšetrnější.Ani já nejsem nevěřící Saty,popis mého Boha je obsažen v Tvém příspěvku v poslední větě,já mu jenom říkám "ŽIVOT" protože za život považuji úplně všechno.
Ano, přesně jsi mě pochopil. Neumím být falešná ke svým pocitům, neumím a ani nechci tvrdit, že mě náboženství oslovilo. Čím víc jsem toho četla, dostávala jsem se s příběhem Krista dál a dál do minulosti. V jiných vírách a kultech se dávno před Kristem popisoval skoro totožný příběh o Bohu a jeho synovi. Který je ten pravý?? Je vůbec nějaký pravý? K tvojí poslední větě chci dodat...není mezi námi rozdíl, mám na ostatní náboženství stejný pohled jako ty. Možná se ale lišíme v jedné věci, nejsem tak docela bez víry, věřím ve Stvořitele, který ale není ani trochu podobný křesťanskému Bohu. Něco jako Universum, inteligentní vesmír.
Nemyslím si,že Saty tu někde psala,že za války a zmrzačené je zodpovědný Bůh,pouze způsob, jak církev prezentuje toho svého všemohoucího,tomu nasvědčuje.V podstatě mám shodný názor jako Saty,jen možná s tím rozdílem,že i ostatní náboženství včetně všech takzvaných proroků jsou pro mne stejný paskvil.
No, tato, docela správná úvaha:-) A od tebe zajímavá:-D. Líbí se mi, když se posuzuje víc možností. Mě napadlo, jestli nám nechtěl ukázat, co všechno se sebou může dokázat člověk udělat.
Asi jen velmi málo lidských bytostí si přeje,aby byly modlidby a prosby všech lidí bohem vyslyšeny,zato zcela určitě všichni chtějí,aby byly bohem vyslyšeny právě jen ty jeho.
Lide si ublizuji vzajemne, s tim buh nema nic do cineni. Me ne nejbliz budhismus, ktery se snazi vysvetlit to co vidime, citime a prozivame. Nesoudi a nehodnoti.
Soudi a hodnoti jen lide. ¨Dle svych omezenych hledisek.
A zazraky se deii porad, staci se podivat na nemecke show s kouzelniky a hypnotizery :o) Vzdycky byli a budou lide, kteri dokazi ovlivnit masy lidi a vsichni do jednoho odprisahnou ze to videli.
Přišel Buddha, po Ježíšovi ještě Mohamed. Všechny tyto proroky převážná část lidstva v jejich době odmítla. Každý naznačil určitý směr Cesty. Myslím, že po nich přišli i jiní proroci, ale "nebylo jim nasloucháno". Jak si lidé čim dál tím víc mysleli, že jsou nejnej ve vesmíru, začali tyto proroky, zjednodušeně řečeno,zavírat do blázinců a jinak likvidovat. Dovedeš si představit situaci, že dnes někdo vystoupí na veřejnosti a řekne, že je Boží syn? Co se s ním stane? Takoví, ale existovali ve starověku i středověku, možná i novověku.V 19. stol se prohlásil za Syna člověka, následníka Syna Božího němec O.E. Bernhardt. Byli všichni blázni, nebo byl mezi nimi někdo pravý? Já být Bohem, tak už bych se na lidi po tolika prorocích také vyprd a víc bych se jimi nezabýval...
Války jsou lidký výmysl a zmrzačené nemá na svědomí Bůh. To je deformovaný pohled. Pokud je skutečně náš "Otec", těžko může někomu stranit, když jsme všichni jeho děti....
Pokud žil Kristus, konal zázraky...dejme tomu podle Bible. Jeho smrtí všechno skončilo, zázraky se přestaly konat i když na stolici vedle Boha měl a má možností ještě víc. Proč tedy nenakrmil a nenakrmí děti umírající hlady v Afrických zemích, děti zmrzačené následky války? Proč, když je Božím synem tolik století mlčí?
Proč, když tolik očí vzhlíželo a vzhlíží k nebi a ruce prosí? Mám velkou nedůvěru ke všem těm popisovaným zázrakům, mám velkou nedůvěru v popis Boha a jeho syna. Můj názor je takový: Ježíš byl synem člověka, jako člověk žil a jako člověk zemřel. Zajisté musel být vyjímečný, když tak pohnul s lidským vědomím, ale zasel semínko falešného kultu. Lidé očekávali a očekávají shora pomoc, místo aby tu pomoc poskytli sami sobě navzájem.
Já v tom vidím taky dost logických mezer A ty zrovna poskytují prostor k disputacím. Například. Prostému sdělení by se nevěřilo. Podáno za dramatických okolností je vše přesvědčivější. A nakonec tu vlastní bolest mohl necítit (Byl Bůh) Uměl ji třeba božsky zahrát. Takže , sbohem zdravý rozume. Jsme na jiném dvorku.
Bandy, takovou úvahu jsem od tebe nečekala, jsem za to ráda, ale když to vezmu zdravým rozumem, nač umírat tak bolestivou smrtí, vždyť to, co chtěl sdělit, mohl lidem přece jednoduše říct. Vždyť se přece jeho slova předávala od úst k ústům.
Mojžíš , když konal zázraky, pozvedal oči k nebi a hledal pomoc Nejvyššího. Stejně si počínal prorok Mohamed i spousta jiných, kteří konali zázraky.
Jen Ježíš byl jiný. Konal zázraky sám. Ze své vůle změnil vodu ve víno. Uzdravil Lazara, nakrmil zástup rybou a nepamatuji co ještě. A neobracel se na Boha.Konal sebevědomě sám za sebe. Byl tedy on tím Nejvyšším ? Proč se tedy nechal zabít ?Měl přece nástroje jak tomu zabránit . A neučinil tak. Proč ?Vychází mi z toho taková úvaha, že se nechal ukřižovat a pak vstal z mrtvých. Nechtěl on lidem říct, že smrtí život nekončí ?
Já si to taky tak vysvětluju, protože od té doby se ty věci už nikdy neopakovaly.
...ze ti chtela jenom naznacit ta milovana osoba ze je pri tobe a ze aby sji uz neplakala...
v povídání Moniky a Čaroděje na počátku tohoto vlákna. Tak si představuji do budoucna povídání mezi lidmi. Bez hádek, urážek, plné citu, lásky, přírody. Škoda, že nepokračují....
Pokus přechodu na Vista selhal.A já nevím, jestli bohužel nebo bohudík.Čas ukáže. Láska je věčná.
Ano, vysvětlení je jednoduché, zasáhla jsem v pravý čas a když budeš zlobit, z profesionála to změním na Home.:-DD
Zdál se mi o Tobě krásný sen. A pak v nejméně vhodnou chvíli šlo do hajzlu XP. Jde to vysvětlit ?
Ahojky Jolanko. Jsem ráda za to co jsi napsala. Víš, mluvila jsem o tom s více lidma, kteří byli v blízkosti člověka, který zemřel. Jen jeden mi popsal to co jsem zažila já a to co popisuješ ty. Jen ten jeden se ocitl ve stejné situaci, totiž zůstal sám v naprostém tichu jen s myšlenkami na milovaného člověka, který právě odešel. Ostatní, kteří nic podobného nezaznamenali nebyli v místnosti sami. Byli tam příbuzní, byl tam neklid a zřejmě jemné náznaky vůbec nezaregistrovali. Je tu ještě něco co mě napadá, možná silná vůle duše která právě odchází na druhou stranu, dát o sobě ještě naposledy vdět tomu, koho milovala. Naše smysly jsou velmi slabé, abychom byli schopni zachytit všechny signály a já věřím tak jako ty v neznámou energii, která k nám vysílá signály.
Kysi mi milovaná bytost slíbila, že mi dá znamení z onoho světa, pokud opravdu je. V den její smrti se zastavily hodiny a často v nočních hodinách, když na ni myslím začne blikat světlo, neo se intenzita světla zvětšuje a pak zmenšuje, případně bzučí.Naprosto stejně, jako jsem tady četla.Věřím, že nějaká neznámá energie, nebo jak to nazvat je....!
Janovi (Bandy, 08. 01. 2008 21:46)
Vše čemu rozumíš je směšně snadné. Ano. Máš pravdu.
Směju se rád-slyšel jsem že je to zdravý.Holandští vědci povídali.Jsem si jistej že těsně před svým odchodem,přijdou s tim,že se spletli a je tomu naopak...snaha být přesný je hodně vtipnou záležitostí
Yuki Kajiura. Vynikající hráčka na klávesy. Velmi dobrá skladatelka. Ovšem, žádný hitman.Její hudba je spíše filmová v takovém stylu, že její případný soundtrack si nemůže dělat velké ambice. Zpěv je pro neasijské publikum poněkud netypický. Já jsem k jejímu projevu cestu nenašel.Skupina Dot hack sign je profesionální jistota. Myslím, že Enya by o tom mohla mluvit.
Není to kritika. Jen osobní vyjádření mého malého nadšení.
Překlad textu je na slušné úrovni. Text samotný... ? Veškerá má hodnocení básní zde byla přijata s nevolí. Nevyjádřím se tedy. Snad jen slovo. Šablona.
Promiň, básníku. Nabídls asi víc než chápu.
(MML3, 02. 01. 2008 13:55)
pokusil jsme se na požádání přeložit texty níže uvedených písniček, nebylo to zrovna jednoduché :-), těm co umí líp anglicky než já se touto cestou omlouvám, když obejví případné chyby :-)...
jinak o těchto skladbách (a jejich autorce) se dá více dozvědět zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/.hack//SIGN
http://en.wikipedia.org/wiki/Yuki_Kajiura
Klíč k soumraku (šeru)
pojď se mnou na chvliku do šera letní noci
pověz mi o příběhu, o kterém si dosud nemluvil
vezmi mě zpátky do země
kde se zrodily moje touhy
klíč k otevření dveří je ve tvé ruce
nyní tam leť se mnou
blouznivci hledají své nebe v nekonečně burácejícím větru
předtuchy záhuby budou ukolébavkou pro znovuzrození
budou tam slova útěchy
přijdou v mé vysněné zemi
klíč k otevření dveří je ve tvé ruce
nyní mě tam vezmi
věřím v představy, které nevidím
v zemi bídy já hledám znamení
k dveřím tajemství a vážnosti
bloudím a hledám tajemné slunce (záhadu slunce)
pojď se mnou na chvliku do šera letní noci
pověz mi o příběhu, o kterém si dosud nemluvil
vezmi mě zpátky do země
kde se zrodily moje touhy
klíč k otevření dveří je ve tvé ruce
nyní mě tam vezmi
do země soumraku (šera)
Zatoulané (ztracené) dítě
ztatil-li ses na své cestě
hluboko v hrůzyplném příběhu
nepochybuj a nebloudi
drž se (přimkni se) svého osamělého bláznovství
teď jsi říliš uzavřen bolestí
nech všechen déšť jít dál
vrať se a líbej mě nadarmo
matko, nevyrušuj (netrap)
slyšet chór bolesti (snažení)
berouce tě zpátky správnou cestou
je jí tak snadné najít
jestliže mi připomeneš
teď jsi ztracen na své cestě
hluboko v hrůzyplném příběhu
tak já tě znovu budu hledat
líbat tě pro tvé osamělé bláznovství
Pokus, omyl,oprava.Dobrá metoda. Myslím nejlepší. Já Ti fandím.
Ne. Ne špatné. Jen se mi to někdy jeví jako nepřesné.Líbí se mi Tvůj pohled na svět. Je inspirující. Motivuje mě k sporům, kerými žiji.
Njn jsem ještě nezkušený ale proč furt přemýšlet a diskutovat o tom zda je to možné když si to můžu nejlépe potvrdit tím že to zkusím...
Tak mi to přijde bandy,že cokoliv sem napíšu,ať už komukoliv,byť jen proto,že chci pomoci,je to špatně...nelituju se(jsem si zvykl),jen nechápu-vždyť se máte všichni za nepředpojaté,vyrovnané a tolerantní...
Proč nezkušeného Tyberiona hrneš před sebou ? Sám víš, že ze střední hrubohmotnosti není vstup ani výstup. Je jen komplexní astrální změna nebo integrace astrálních cest. Proces složitý i pro odborníky. A myslím si že někam vystoupat, nemusí být kýženým cílem. U potapěčů je králem, kdo hlouběji sestoupí. U hledačů diamantů je to podobné.
Nabizim k poslechu 2 pisničky + texty k nim.
Podle mě jsou hezky, a maji v sobě něco vic. Jen nevim co.
Nedoporučuju se pidit po zdroji, ja jsem tam nic kromě bolesti hlavy nenašel. enjoy ]:-> :-(
http://www.mml3.wz.cz/hacksign_-_key_of_the_twilight.mp3
http://www.mml3.wz.cz/hacksign_-_a_stray_child.mp3
Key of the Twilight
Come with me in the twilight of a summer night for awhile
Tell me of a story never ever told in the past
Take me back to the land
Where my yearnings were born
The key to open the door is in your hand
Now fly me there
Fanatics find their heaven in never ending storming wind
Auguries of destruction be a lullaby for rebirth
Consolations, be there
In my dreamland to come
The key to open the door is in your hand
Now take me there
I believe in fantasies invisible to me
In the land of misery I'm searchin' for the sign
To the door of mystery and dignity
I'm wandering down, and searchin' down the secret sun
Come with me in the twilight of a summer night for awhile
Tell me of a story never ever told in the past
Take me back to the land
Where my yearnings were born
The key to open the door is in your hand
Now take me there
to the land of twilight
A Stray Child
if you are lost in your way
deep in an awesome story
don't be in doubt and stray
cling to your lonesome folly
now you're too close to the pain
let all the rain go further
come back and kiss me in vain
mother oh do not bother
hear the chorus of pain
taking you back to proper ways
it's so easy to find
if you could remind me
now you are lost in your way
deep in an awesome story
so I will find you again
kiss you for lonesome folly
Nevím co se může stát a heh ani nevím jestli se mi to povede ale zkusím to protože mi to umožní zvětšit obzor možností člověka... Ber to jako hledaní těch hranic a někde se začít musí... A proč lidi přemejšlejí??? proto že mají otázky třeba si tím odpovím na ty své...Promin ale já to beru trochu jinak nemá pro me smysl cekat na to co prijde a delat že věe chapu pritom je tolik nejasnosti a otazek a prokoho mam byt prinosem...???
pro Tyberiona (Jan, 31. 12. 2007 21:44)
Asi máš pravdu-až budeš zpátky v střední hrubohmotnosti,až se opět ocitneš za hranicemi-v tom svém astrálu,tak se zas zřejmě budeš pídit po tomhle světě...lidi pořád nad něčim přemejšlej,místo toho aby žili-nemyslíš?Člověk by asi měl vědět o schodech,po kterých jedině lze vystoupat tam odkud pochází,jen jsem chtěl říci,že vědění samotné je k ničemu,když jej v sobě neoživí prožitím a dokud dlí na světě-měl by oživit svou znalost o něm,aby stojíc na druhém schodu jednou smutný nezjistil,že musí zpět,neb na ten první zapoměl a až bude padat,bude to sakra hluboko...muj názor-nic ve zlym
Nemyslím si že je na tom něco špatného zajímat se o Astrálu... Kdybych sem se neměl zajímat o astrál tak se o něj nezajímám... I tohle je hledání svých hranic...
(Saty, 30. 12. 2007 17:05)Pro Dejva: Jasný, Tyberiona i jeho stránky znám a znám i jeho touhu vyzkoušet si astrál. Jemu jsem to popsala a já sama nestojím o to znova to prožít. Dala bych na to co napsal Jan, nepokoušet se o to. Co se týká toho sedláka, myslím si že duše prochází více úrovněma. Některá má cestu přímou a otevřenou, před jinou se cesta uzavře, závisí to na karmě. Taková duše je pak odsouzena zdržovat se na místě své smrti, nebo na místě kde spáchala nějaký nedobrý čin, asi je to součást trestu.
Pro Tyberiona: Dejv mluví o sedlákovi o kterém píšu v záhlaví rubriky Duchové..
Je spousta věcí na který se po odchodu ze svého nejhutnějšího obalu,tedy z těla,může duch vázat a to jak dlouho,záleží pouze na síle závislosti na oném.Může to býti místo,tělo samotné,ale i třeba druhý človíček a tak dále.Důvod je prostý-jde o vyvázání se z karmy,čili odčinění svých předešlých skutků,ježto se nezachvívají v zákoně.Astrálem bych se bejt váma moc nezabejval-nejni to jediná úroveň,kterou beztak budete muset na své cestě projít-teď ale působíte na zemi a kdyby tomu mělo býti jinak,už tady nejste-to mi věř...najděte své hranice a snažte se je vyplnit,pak budete přínosem,pak budete živý
Píšeš trochu zmateně dejvvve:-D... Jinak o niti se říká že je stříbrná někdo ji prý vidí jak vychází s čela někdo zase s břicha s pupku.Mělo by to být podle toho jak máš kterou čakru otevřenou.Tato niť by se neměla jen tak přetrhnout asi podléhá jiným zákonům než jsou tady na zemi nevim... Na mých stránkách o Astrálním cestování asik moc nenajdeš spíše se koukni na dva odkazy které tam mám... O jakém sedlákovi mluvíš???...
Ano to je pravda jedno sem byl na pohřbu a jeden se zacal smat v tu hcvili se rozleteli okna a byl tam velky pruvan a ja se tak citil divně jel mi mras po zadech a vedel jsem ze zrovna tu nekde je!No a zpet k astralu jak jsem psal tak jsem se tam nedostal ale musi to byt skveli pocit stasne moc jsem to chtel vyskouset jen je tu riziko ze se clovek tedy jeho duse vratit zpět a taky jsem se docetl kdyz nekdo v neco veři tak jeho duše stoupa do vyšších sver čily nahoru k nebi.Take co jsems e jeste docetl takvlasne jak je clovek v astralu tak mezi telem a duši je tenky zalta nebo stříbrna niť(ted si to nepamatuju presne) a pokud se nejakym zpusobem pretrhne tak je duše navždy uvěznena ve 4Dimenzi je to velice zajmave ale problem je v tom ze je tam ten strach ze bych se uz nemusel vracet...tyto clanky co jsem cetl tak byli velice zajmave taky tam byl potklad o vedeckem vyzkumu ze clovek po sve smrti ztrati urcitou nepatrnou hmotnost taky docela zajmave když tak ma to Tyberion mozna ho znas ma taky nejake stranky zajmave!a taky jsem cetl neco o tom sedlakovi jak zemrel v roce 1912 na te ceste no a když nachvili pobyvá tam kde zemrel jak muze mit nekdo pocit ze tam je kldyž uplynulo skoro 100 let?je na to nejake vysvětlení?
Tvrdí se, že duše která odejde z těla, ještě chvíli
pobývá na známém místě, než nadobro odejde. Přesně
tak mi to teď připadá, protože od té doby se nic
podobného nestalo ani se světlem, ani s mobilem.
K tomu astrálu, vím, že jsou lidi, který to dokážou, dva kamarádi se připravují na společný astrál a já je s napětím budu sledovat. Já sama si totiž netroufám, protože jsem se do astrálu na daleký výlet dostala, aniž bych chtěla a zážitky? Špatně od žaludku, strach z neznáma a potom nechuť k návratu.
Takže tento text je zajmavy tim ze lide rikaji ze vidi se na stole muze byt pravda ale nemusi ale co si myslim ja je to ze je protoze sem se zajimal o Astralni cestovani což znamena se dostat do jine dimenze...velice zvlasni!Pak svetlo na konci tunelu...co jsem tak badal tak z lekařskeho hlediska za to muze podvesek mozkovy pry ale jeste se vratim k tomu astralnimu cestovani je tam popsane ze clovek ma byt naprosto vklidu a divat se nasvicku cili na svetlo lehnout si a to svetlo porad sledovat a najednou clovek se vidi na posteli ja sam sem to zkousel ale bohuzel jsem se nedostal tak daleko clovek musi trenovat!Ta nahoda s tim mobilem a s tim svetlem zdem mohl byt jeho duh nic jineho me nenapada je to velice pravdepodbne!
raz som mal sen...bolo to zaujimave...mal velke oci a dlhy cierny plast...pytal sa ma co chcem v zivote...nevedel som co na to odpovedat...uz vim co chcem...chcem zit moj zivot...ale raz ta smrt pride...ale nie hned
Tintítka néééééééééé, až mi jednou rupne koště, aby to chudák vydržel:-D:-D:-D
Opatrně. Neznám lepší váhu pro dospělou ženu než 63 kg. Jestli je ale Čaroděj docent pak nevím. Chlapi dnes začínají od metráku. Jestli tedy nemáš ráda tintítka.
Ubírám nemám tolik jenom 99,včera jsem se vážil,víš ač k nevíře tak si dovedu představit tě jako rozesmátou ženu s pusou smíchem otevřenou a krásnými zoubky lemovanou,tvá postava budí touhu i respekt,malé děti se u tebe cítí v plné ochraně a plně ti věří,jsi upřímná.
Víš nic jsem nenapsal špatně protože toto vše máme všichni ale někdo to nepoužívá.
Zatím moc hezké dny a noci,hlavně miluj se,sama sebe,pokaždé když se podíváš ráno do zrcadla tak se na sebe usměj,nic tě to nestojí a den bude nádherný.
pŘEJI KRÁSNÉHO MIKOLÁŠE,MILÉHO ČERTA A KRÁSNÉHO ANDĚLA.
4ARODĚJ
Tak to jsi měl pravdu, proti 1OO kg jsem opravdu malá :-D
Jinak ta obava je pravdivá, na to jsi kápnul, máš dobrý úsudek, někdy se mi totiž zdá, že mě lidi spíš chápou takovou tu normální, ale s málokým se dá pokecat o všem, co se nám děje zvláštního uvnitř a je pro nás nepochopitelné.
Penzionovaná ještě nejsem, jen tam pracuji:-D
A ten zbytek? Napsal jsi protiklady, tak se dá z toho vybrat. Nevím, jak to vidíš ty, ale mě je proti srsti jak nepravda tak nenávist. Už jsem o tom psala dřív.
¨To ale neznamená, že nemám jiné, negativní vlastnosti.
Hezké dny :-)
Tak promin že jsem si dovolil napsat malá ,no nic jsi tedy už pomalu velká a silná,to že vážíš 63,je nic proti mojí 100kg váze,je to tak vid?
Víš z tvého povídání čisí rozpustilost a nějaká vnitřní obava jak to ti okolo pochopí,ale já svým vnitřním zrakem vidím tebe jako milou a hodnou dámu,úsměv okolo úst,schopnou kdejaké lotroviny či taškařice.
To že jsi penzionovaná není tak zlé,tam si jistě občas užiješ psiny,jenom bacha na ty vaše horské skřítky také jsou to filutové,ale ty máš dar od pánaboha,umíš to s dětmi hlavně těmi malými,jsi opravdu skvělá máma.
Uvnitř tebe sedí rarášek a ten dělá z tebe tu neodolatelnou ženu,dovedeš milovat ale i nenávidět,umíš odpustit ale také nezapomínáš,jsi upřímná až je to někdy na škodu pro tebe,ale také dovedeš pro jiné říci nepravdu.
Stačí,hezký den a mnoho radosti od čaroděje.
Ježíši, já už jsem velká holka!!!
Ten můj dotaz dole byl z legrace, Bandyho humor znám a mám jej ráda.:-)
Ale v tom dalším máš pravdu. Myslím, že jsi tady ještě nebyl,když jsem to psala, děti a zvířata za mnou hodně jdou. V penzionu, kde dělám, měli malou holčičku, ještě mimino a ve zmatku kalamity mě paní poprosila, abych jí dítě chvilku podržela, že teda bude řvát, ale, že je za chvilku zpátky. Mimčo se podívalo na dveře, kam odešla máma, potom vykulilo oči na mě a já si s ním začala povídat.Když maminka přišla, měla šok. Holčička se chechtala na celé kolo, aniž mě předtím znala. Bála se prý i jejich známých, kteří k nim chodili.
Ti starší jdou za mnou jako průvod víš proč? Protože mě ještě neopustila ta puberta. :-)
No a pápěří nejsem. Vážím 63 kg :-D
Ne, i mě ber s humorem, rozumím, co chceš říci. Hezký večer.
malé Moničce ( od čaroděje, 22. 11. 2007 21:45)
Prosím neměj strach tak hrozné to není,víla je takové stvoření kterému se člověk bojí něco udělat,jsi víla,máš křídla lásky,jsi malá a vidí tě malé děti,rádi se na tebe dívají,milují tě,znamenáš pro ně klid a pohodu.
Bandy je žertéř,rád má jemné nuance žertu,ale neboj ožralá čarodějnice je něco úplně jiného je to to co přichází z druhého světa,ze světa za koncem našeho světa,kdešto ty jsi přímí účastník našeho světa,jsi jemné pápěří vznášející se za měsíčné noci nad paloučkem v lese.
Jsi ta vděčná a krásná pohádka kterou malé děti poslouchají s pusinkou otevřenou a fandí ti.
Až jednou si to uvědomíš tak mi pochopíš.
SPOKOJENÁ?????
No jo, ale Bandy kdysi řekl, že víla je ožralá čarodějnice. Tak co vlastně, sakra, jsem :-D:-D:-D
Znám,neznám,nevím ale budu jednou vědět,žij a budeš navíc ta nejhezčí co jsi nikdy nečekala.
Jsi to co lidi od tebe čekají,víla.
hezkou noc.
Sakryš, ty mě nějak znáš. No, nenadarmo si říkáš Čaroděj :-D Hezký den
Jsi a zůstaneš nenapravitelný romantik,ráda miluješ a ráda jsi milována,dáváš přednost lásce jemné a lehké,nemáš ráda spěch ani pomalost.
Jsi to čemu se říká jemná a snivá žena,nechceš násilý ani sílu,ale ohleduplnost atvořivost,chceš ležet v trávě a naslouchat jejímu šumotu a chceš držet za ruku svého milovaného.
Hudba rostlin a světa splívá do jedné roviny a ty to vše vnímáš celým svým tělem jako kakafonii zvuků a souladu se vesmírem.
Tak to je odemne.
Žena většinou ke květině přivoní.
Šípková Růženka usne.
A já? Já se podívám muži do očí, které jsou cesta do duše, hodně hluboko, co chtěl květinou vyjádřit.
Jinak máš pravdu, vůně polí, luk , lesa je jeden vesmírný koncert.To je opravdovské mámení:-)
Víš pokud jsi už slyšela hudbu z polí plného slunečnic a obilíčka stojícího hned všdle tak víš že je to vesmírná pohoda a ta dodává nám lidem klid.
Každá květina kterou ty dostaneš jako žena je nějakým poselstvím pro tebe od někoho,ten někdo tou květinou tobě něco říká,hraje,pokud ty pochopíš co to je tak v tom okamžiku už nemusíš se začít vychovávat ale máš už jisté že jsi vychovaná.
Moje přesvědčení je,daruj ženě květinu ale takovou jakou k té ženě cítíš náklonost.
Co udělá žena?
No, ne že by to vždycky vyšlo, ale myslím si, že jsem (nebo život) udělala na sobě kus práce, tak se budu klidně vychovávat i nadále. A jinak, já koncert moc ráda:-)
PRO MONIKU (OD ČARODĚJE, 07. 11. 2007 18:08)
Promin ale nevychovávej se tímto způsobem,nikdy se neposlechneš je to zbytečný já to znám.
Pochop se,zkus si uvědomit důvody proč,jsi,co je jako důvod toho co děláš a jak to děláš.
Víš květiny jsou naši souputníci,když přivoníš k růži,nebo ke kopretině,či vřesu,každá květinka má svojí dobrou vlastnost.
Vůně všech květin dohromady je koncert,ale vůně jedné je solo pro tebe,když dostaneš růži tak je jenom jrdna,a jak přivoníš jsi v solu s tou květinou,miluješ její zvuk a její vonavou intonaci.
vše.ahoj
Zlá? Nejsem na sebe zlá, jen se vychovávám. Protože jsem ochotna odpustit spíš ostatním než sobě. Když poznám sebe, lépe i ostatní.:-)
Nečichám jednotlivě ke květinám, proto mě nemůžou zranit. Nasaju a cítím vše kolem. To mi stačí. Hezký den.
PROČ SAMA SEBE,proč tak zlá,proč už to slovo je hrozné memyslíš?
To že každý ustřlý je zákonoté,všichni jsme omylní.
Až budeš mít tu růži v ruce tak k ní přivon,opatrně ona tě ráda dá svou vůni,je jako muž on r§ži nesl a tobě jí podal ruku políbil a na oči jemně vdechl polibek,protože ty mu líbáš rty on to ví.
Ta růže slovo nevyřčené hovoří.
Vím, která slova se hodí k ženě. Musím ale říci, že pokud používám slova nevhodná, tak hlavně ke své osobě, pokud si je zasloužím. A vždycky se s tím vyrovnám. :-)
Hezký den, gentlemane, dík za květinu
Voníš láskuo přírody,jsi prosluněná sluncem,miluješ tvory kteří dokáží být na tebe hodní a mezi nimi i lidi.
Voníš k růžím ale kolikrát se snažíš pochopit ,proč,trny píchají,vždyt jsi si dávala pozor,tak je to i v životě,to je ten úlet,žblept,to je jeden trn.
Budeš znát ,neboj,ale až poznáš že některá slova se nehodí k ženě a některá slova jsou i nebezpečná až moc.
Na jedno zlé slovo,mnoho jiných potřeba aby jsi zažehnala zlo vyřčené.
Toto se ti občas stane,a to je to ZNÁT.
Jsem s tebou moc spokojen víš proč,protože jsi žena ,žena se nesmí zlobit,protože ženu květinou neuhodíš ale tu květinu jí daruješ.
AHOJ.
Ahoj, nevím, jestli ti správně rozumím. Kdo mě ochutil? Chutnám lesem a horskejma loukama, jarem létem, podzimem i zimou. Snažím se porozumět přírodě, zvířatům , rostlinám, lidem a pokud můžu, tak i pomoci. Snažím se uvědomit si, že jsem jen částečkou všeho, jít v souladu s přírodou a vím, že bude jinak. Snažím se číst vše, co mi může cokoliv objasnit. Ale jdu svou cestou a ta je rovná, i se svými trny. Protože žádná cesta na Zemi není jen z růží. Kam se pak dostanu, to uvidím. Když občas vyžblebtnu nějakou blbost, je to opět lidské, jako smích i pláč.
Nevím, jestli ti rozumím, v každém případě si vážím tvých zkušeností. Jen nevím, kdy budu ZNÁT. V ŽÁDNÉM případě ze sebe nedělám nic jiného než jsem.
Ať jsi spokojen nebo ne, stejně ti přeju krásné dny.:-)
Jo jsi dobrá,kdo tě ochutil že tak chutnáš,proč to ale už nevíš dávno a děláš ze sebe to proč se dostáváš tam, odkud je těžká cesta a doslova trnitá.
Vím je to těžké ale ty znáš odpověd.
Až si budeš jistá tak napiš jenom,,,,,,ZNÁM,,,
a já budu spokojen.
P.S. Polepším se, slibuji:-)
Teď vážně, myslím, ať jsem jaká jsem, tak spojení s přírodou a snahu porozumět lidem mám dost velkou.
Ale sám jsi psal, že Čarodějky jsou občas darebačky:-D
Co máš proti přírodě?
Ona se snaží být s tebou a ty jsi proti ní,zapomen na nevraživost a na nelásku,vzpomen si na tu dobu kdy jsi se sama se sebou prala o to zda dokážeš pochopit sama sebe.
Vím že to na tebe je moc ale není to tak dlouho co jsi se o to pokusila a docela se ti to započalo dařit ale ty jsi neměla výdrž ani chut jít dál a vytrvat,proto už přestan používat klepne a začni říkat jsem dobrá a vím.
No, už aby k tomu spojení a otevření došlo, dřív, než mě klepne:-)))))))
P.S. Moc děkuju za pochopení.........
Jestli smím...žádnej dar,jen cejtíš-spojení s přírodou,spojení s lidma ...otvíraj se ti oči,začínáš vidět to co rozumem neuchopíš.Až je otevřeš zcela,nebudeš chtít zpět,protože tam se žije...
Ahoj,dík za přivítání jsi milá,
k tobě,vše co popisuješ říká více lidí tímto darem obdařených,motá se jim hlava a jiné podobné věci,podle mne ale neber to jako dané,ještě jsme se nenaučili pochopit přírodu a její koloběh,víš příroda je něco co se nedá ovládnout,dovede být milá a jemná,ale krutá a zlá,člověk si ale vůbec nezaslouží nějaké ohledy protože je vůči přírodě drastický a zlý,ničí a ničí aniž dokázal něco navrátit do původního rázu.
Promin ale tvoje bolení hlavy s tím úzce souvisí,přichází k příliš mnoho informací v podobě předtuchy a ty se s tím neumíš srovnat proto ta bolest hlavy,není daleko den kdy ty pochopíš co od tebe příroda chce a sama se s tebou spojí jednou provždy staneš se její neodělitelnou součástí,.
Bude z tebe někdo úplně jiná žena ,moudřejší a budeš chápat lidi i s jejich problémi.
Toto je vše a těším se na odpovědi.
Ahoj, musím tě taky po dlouhé době pozdravit a jsem moc ráda, že jsi v pořádku.
Příspěvek jsi napsal moc hezky a pravdivě.
K těm zvonkům-oteplilo se a tak jsem koukala, jestli nějakého neuvidím, zatím nic, ale budu pečlivě pozorovat.
Když pominu, že kolikrát VÍM předem nebo současně,(není to zadarmo, ani dar, protože mě pak bolí 2-3 dny hlava), stalo se mi také, že jsem hodně souvislostí pochopila přes faunu i floru. Možná je to kombinace jen v mé hlavě, možná, že fakt něco existuje, co si neumíme vysvětlit. Možná namíchané. Kdo ví.
Přeji ti hodně zdraví a jasný zrak.:-)
Ahoj Moniko,chápu tvůj bol a smutek,není na světě človíka který dokáže uhasit tyto věci aniž poničil něco krásného.
Tvoje duše pochopila to co člověk nepochopí,kamarádka tě pohladí a obejme,manžel tě obejme a chce i on objetí a velké pochopení a obrovskou pomoc,vím o čem píšu,mně toto docela chybělo a trvalo dosti dlouho se s tím vyrovnat,jediné co potřebuješ ja chápavé srdce a velké porozumění,najít někoho kdo tě bude umět naslouchat a nikdy tě nezradí.
K tomu ptáčkovi jenom něco málo,zvonek u nás žije po celý rok,jsou to věrní ptáčkové a zůstávají po celou zimu u tebe,stalo se mi že u nás žili i v létě mi jsme je nerušili.
To je vše a děkuju za to co jsi napsala.
Z pátku na sobotu jsem se probudila a cítila snad od ledna takový zvláštní klid a mír.Už jsem tušila. Dopoledne byla vánice a něco ťukalo na okno, kterým se dívám nejčastěji na obrovské smrky před chalupou. Šla jsem se podívat blíž. Byl to ptáček, vypadal jako zvoník, ale nedalo se přesně určit.Třepetal křidýlkama a koukal se na mě. Řekla jsem jen JÁ VÍM a on odletěl. A věděla jsem, protože všichni drobní ptáčkové jsou odtud už dávno pryč, zůstali jen krkavci a sojky. Nechtěla jsem nic říkat, aby zase nebylo na mě, že jsem něco přivolala. Jen jsem zapnula telefon. Než jsem od něj stačila odejít, zazvonil. Bylo jasné, co se dozvím. Tchám z pátku na sobotu zemřel. Řekla jsem, že vím. Dotaz na druhé straně-už ti někdo volal? Já-ne, ale vím.
Kamarádka mi řekla, že jsem věděla už v pátek, prý jsem byla bílá a i když jsem jí odpovídala na otázky, tak jakoby mimo.
A ten můj stres, jak jsem o něm psala před týdnem? To bylo mé rozloučení, protože mi najednou došlo, že ho už nestihnu. Do Prahy se dostanu až tento víkend.
Doufám, že teď budu mít už jen hezké sny. Kvůli ostatním.
Ahoj vám všem,pokud dovolíte tak moje troška.
Holotropní dýchání neumím ale s lsd si hrát nechci.
Jinak s cestováním po astrálu mám trochu povědomí a dokonce jsem to i vyskoušel a je to nádhera,jenom to nikomu nedoporučuju bez vedení někoho dalšího kdo to ovládá a kdo se dokáže postarat aby onen dotyčný tam nezůstal.
Jsou tam místa kde potkáváš bytosti a ty jsou velice přátelské,nikdo tam není zlý a závistivý,žádný vám tam neklade nic za vinu .
Možná na toto nemám právo ale napsat jsem to musel a vám děkuji za trpělivost při čtení,já sám se pomalu vzdaluju tam na ten svět.
Ahojte vám
Odpovím ti tvými slovy: "Zákony vesmíru, jen najít jaké to jsou. Někdy stačí i jen poznat to, co sice nelze využít, ale co kdyby příště".
Na astrál tahle tvoje věta také sedne. Je to něco, co se vymyká běžným schopnostem člověka, ale je to. Můžu tě ubezpečit, že holotropní dýchání nebo dokonce LSD s tím nemá nic společného. Ptáš se zda je astrální cestování cestou po životě nebo cestou mimo život. Je to cesta při životě Bandy, tvoje tělo žije, srdce pracuje, dýcháš, ale ty jsi jinde a sakra dobře to víš, uvědomuješ si že jsi svoje tělo opustil. Vidíš co dělá tvoje rodina ve vedlejším pokoji a slyšíš každé jejich slovo, zatím co tvoje tělo klidně odpočívá. Někdo si dokáže takový stav navodit, já to neumím a ani nejsem pro, aby se lidé o to pokoušeli. I když toho známe hodně, známe toho málo, paradox. Dám ti sem něco zajímavého ze shromáždění vědců na proslulém California Institute of Technology:
Všeobecně se má za to, že ve stavu totálního bezvědomí mozek nemůže produkovat plynulé myšlenkové procesy nebo utvářet trvalé vzpomínky. Jenže tomu, jak mozek – orgán těla, složený z hmotných buněk - vlastně generuje nehmotné myšlenky, stále plně nerozumíme. Dr. Parnia vyvozuje z výsledků výzkumu, že lidské vědomí může pracovat nezávisle na mozku, když používá mozkovou kůru jako mechanismus k manifestaci myšlenek – tak jako televizní přijímač překládá vlny do světla a zvuku.
"Když poškodíte mozek a mysl funguje, napovídá to, že je poškozený pouze aparát. Což znamená, že mysl nemusí být nutně vytvářena mozkem.Může další výzkum v tomto směru skutečně odhalit existenci duše?"
Je astrální cestování cestou po životě nebo cestou mimo život ?
Má to něco společného s holotropním dýcháním ? Má to něco společného s LSD ? S čím to má něco spoloečného ?
Ahojky, neboj, já sama nic nevyvolávám, ani se k ničemu nenechám ukecat. Za prvé-musím fungovat coby zdravá základna, (třeba i bez konvencí:-) )tak se sebou neblbnu ,za druhé stačí mi občasné SMS odjinud na to, abych si s tím zavařovala hlavu, hledala příslušný web(a našla- mimo různých vysvětlení a názorů i prima lidičky) a za třetí nikomu jinému se do rukou nesvěřím, protože v těchto tajemných věcech bych těžko mohla věřit druhému.
Ale neuškodí"VŽDY PŘIPRAVEN" :-D
Měj se hezky a to pořád:-)
Ahoj,máš hezké představy a jsou velmi shodné s učením mnoha starých kmenů nebo starých civilizací jak nám předává lord SAN GERMAIN ve svých dopisech,jak jim kdo uvěří je jeho věc ale já se tak trochu s tím stotožnuju.
Astrální cestování je krásná ba nádherná věc,ale pokud tě mohu poradit tak sama se do toho nepouštěj je to nebezpečné ale jinak,je tu nebezpečí že se tě tam nahoře nebo dole kdekolivěk tak zalíbí že budeš odmítat návrat do svého těla a být svázána konvencemi a zákony,tam kde jsi byla chvíli platí jenom jeden ZÁKON A TO ,,,,,,,LÁSKA,,,,,,.
Mi lidé na to zatím nejsme připraveni abychom pochopili jeho dosah a jeho velikost.
Toto je vše a co ty na to?
HEZKÝ CELÝ TÝDEN
Ahoj, já to cítím spíš jako určitý koloběh energie, která nemizí, pouze se dostane jinam. "Těla" budeme mít určitě jiná:-). Rozhodně bychom měli jít v souladu s přírodními zákony, ne proti. I na tom, myslím hodně záleží, co bude potom, jestli se někde"sekneme", či nikoliv. Mám své zákony, jak je cítím, a ať se zdají mnoha lidem divné, nenechám si je vzít, ale také je nikomu nevnucuju.
Astrální cestování mě ještě nepotkalo, ale,ve snu občas přebírám informace "odjinud", za bdělého stavu už méně. A když si jako žena sním?(Ale nespím). To je hezké, protože lze i tyto sny krůček po krůčku realizovat a potom jsme v životě šťastnější.
Přeju hezký víkend.:-)
Ahoj,máš pravdu jsme tady abychom si o tom povídali,myslíš si jako čarodějka že až skončí zdejší tvoje ,moje či někoho jiného žití na zemi,stáváme se bytostmi které jsou na druhém břehu řeky ,já říkám STYX,CHÁRON NÁM POMŮŽE A PŘEVEZE,dostaneme rozsudek za naše žití zde a čekáme či začneme žít tam mino prostor jako bytosti které jsou štastné???
Co si o tom myslíš TY,budeme mít svoje tělesné schránky jako máme??
Nebo se staneme energii která proudí okolo nas a pomáhá lidem v pochopení jiných bytostí???
Co ty na to jako žena??
Máš své sny a touhy,když sníž také se pohybuješ vzduchem??
Pokud ano tak jsi už byla v mimoprostoru vyhrazenou budoucím bytostem.
To je vše zatím,ahojky a krásný den
Lstivá vůbec ne, krutá-možná v očích někoho, spíš si stojím za svým. Takže někdy tvrdá-by možná bylo na místě. Sám jsi kdysi psal, že tím, že jdu na vše přímo-nemám to v životě jednoduché-a přímo- neznamená lstivě. Aspoň v mé hlavě ne. Myslím, že by rozebírání mé osoby stačilo, jsme v rubrice Život po životě, tak třeba v tom příštím.:-) Měj se hezky.
Ahojky ,nádherně jsi popsala svuj životní postoj k přírodě,s tebou by se to opravdu toulalo,né nadarmo jsi čarodějka už jenom svým vnitřním žitím ale i povahou,čarodějky touží púo volnosti a nebýt svázány konvencemi a nějakými nařízeními či řády.
To že ti říkám věci jako je uznání tak to je na místě,protože se chceš líbit ale nám čarodějům a hejkalům což jsou naši strýčkové a jsou hodní.
Spadlou čarodějku už mám třicet let a děkuju za to aby mi spadla do náruče,to bych se zarazil do země,pokolena nejmín.
Pokud ale máš na mysli aby spadlá čarodějka si mojí osobu vzala jako občasnou výpomoc v rodině tak to nejsem proti,protože vi jste malé dablice ale dovedete být úžasně roztomilé a rozkošné,což mi jistě potvrdí mnoho z nás čarodějú mužů.
Hubata ale no tak ,určitě přeháníš a dáváš si něco co tě chybí,ale žena ta se musí umět bránit a proto je tvoje pusu kapku více prořízlá,jinak jsi úžasně roztomilé a trpělivé stvoření ale dovedeš být i lstivá a krutá pokud tě někdo nadzvedne.
Tak to dneska stačí.
AHOJKY
Ahoj, nevím teda, jestli se "moc" ráda líbím, spíš středně, ale to každá žena. Protože ačkoliv společenská a komukativní, kdybych si měla např. vybrat, jak strávím volný den, zda se načančat a jít se bavit neb si vzít mé oblíbené zelené hadry a jít se courat lesem a skálama, vybrala bych si s přehledem to druhé.(Abych se moc líbila hejkalům).
A slova uznání? Pokud na něčem pracuju a dávám do toho maximum, pak jsou na místě. Jinak přebírám, zda je pochvala oprávněná, či mazání medu kolem huby.:-)
Protože je podzim a všechno padá, přeji i tobě nějakou tu spadlou čarodějku. Jen v dobrém.:-)
P.S. Jóóó, kdybys napsal-moc hubatá-pak bych souhlasila.:-) Ahoj Monika
Ahoj,mi staří čarodějové co pamatujeme potopu a nový úsvit světa jsme hplt takový.
Ale zase ten střední věk je nádherný protože dá tvému tělu prostor pro vše,takové čarodějky jsou pro naše čaroděje tím nejlepším pošušnáním v životě.
A chytat do náruče padající čarodějky je rozkoš a moc rádi to provozujeme a ještě jim k tomu pomáháme aby spadli.
Mladíky nesvádíš ale moc ráda se líbíš a moc ráda slyšíš slova uznání a chváli,tot je zatím odemne vše.
Nic vezlém,AHOJ ČARODĚJ
No, já zas až tak úplné mládě nejsem, spíš střední věk, ale akonto zastydlé puberty a tím, že jsem Čarodějka, máš vlastně pravdu:-)Koště funguje dobře, tak až se někomu zřítím do náruče, bude to jistě proto, že ruplo.:-)(pokud ten dotyčný přežije- záleží na odolnosti jedince a z jaké výšky se zřítím), o svádění mladíků nic nevím, ale tvé poslední dvě věty jsou naprosto pravdivé:-)Ahoj a hezký den.
Ahoj a děkuji za vše,létání je ted prozatím pryč,moje létavice je v opravě a ještě bude,mnoho lidí si myslí že díky životu zmoudří ale no nevím,já si to moc nemyslím,jsem normální muž který má velkou slabost pro krásné čarodějky a je rád když se mu zřítí do náruče.
Vy mládata jste o to krásnější že víte co chcete,to že jsi bosorka je nádhera,protože bosorky vždy sváděli mladíky na svou lepou krásu a jejich dychtivost,vždy se ukážete tak aby jejich fantazie pracovala na plné obrátky.
Milujete risk a štěstí,umíte se smát a umíte se i čertit sami mezi sebou,jste nerozlučné ale i samotné je to váš úděl.
Milujete svobodu ale nechcete být sami,to je vše prozatím. AHOJ
Zdravím, je dobře, že jsi zase tady. Vůbec nevadí, že neumíš už létat, ale určitě máš ze života spoustu mouder, která právě získáváme časem. A to je hodně, co můžeš dát dvoum nezbednicím, začínajícímu Bosoráčkovi a ostatně i všem ostatním.:-)
Jste bezva parta vemete mě trochu mezi sebe?Ted jsem zatím opuštěn a samoten,nikdo mi nechce neumím už létat,Bandy mě to časem určitě naučí je hodnej čaroděj,Monika a Lenka jsou krásné čarodějky,sice se naučili létat na koštěti ale jsou to nezbednice a tak provádí různé alotrie ale nedokáží nikomu ublížit a to nijak.
Obě jsou sice krásné ale nejsou namyšlené,mají velmi přímé názory a jsou schopni ho i obhájit,že dámi?
Občas jsou prostořeké ale to čarodějky jsou a musí,to je dnes zatím vše,těším se na vás dámy opět tady a zase s úsměvem a to umíte že?
AHOJ VÁM TŘEM
Tak v tom případě nejsi začínající Bosoráček, ale velký mág, kam se na tebe hrabe David Copperfield :-D
Začínám s Tebou mít vážné úmysly. Až se bojím, co na to Saty.Prostě miluji dvě holky na koštěti. A umím se rozdělit.Tak, že pro každou budu celý.
Prosím, nedohlížej, mohl bys to nebejt ty a to bych nepřežila :-)
Promiň. Dohlédnu na kulturu svého slovníku.
A copak je tak odporný? A co je fuuuuuj? Smutek, láska, naděje nebo víra? A nebo něco jiného? Řekni nám to, prosím.
je to hezky napsany a ti kdo tvrdí ze nic jako posmrtný zivot neexistuje tak se jenom boji smrti a nedovedou si to priznat .
Fuuuuuuuuuj je to odporný !!!!!!
Mám dvě možnosti. Pokračovat na vlně žertovné nebo zůstat vážným. Volím cestu třetí. Jestli se nevrátí, nasere mě.
Čistě vyleštěná koule mi řekla, že Čaroděj se má v každém případě v úmyslu vrátit.:-)
Pokud nemáš v úmyslu se vrátit, nerozhodl ses správně.Nám všem bys chyběl. Tak koukej spěchat. Vrátíš se domů.
Víš, oni by třeba lidi uvěřili, ale tohle umění vám kazí spousta "takyléčitelů", kteří vytáhnou z lidí veškeré úspory a dotyčný skončí stejně ve špitále v horším případě se zdravotním stavem ještě bídnějším než před tím a k tomu švorc.
Ještě jednou přeju jasný kukuč :-)
Moc vám dík za slova zde napsaná,
malá vsuvka,nedávno se zde povídalo o léčitelích,já napsal o 5 procent více nežli řekl Bandy,tak díky tomu véím že lidi nás nechtějí brát abrání se tomu tím že podvádíme.
Psal jsem si s hodně lidmi o těchto věcech ale málokdo mi rozuměl.spíše mi dávali najevo svojí nelibost protože to bylo nšco jiného a nešlo to dát do škatulky.
To je vše a až se vrátím tak si s vámi všemi na toto téma rád popovídám.
Držte mi palce.
čaroděj
dovolil bych si s tebou rozhodně souhlasit :)
v reálu to má ještě další sloky, ale ty už Trabandi nesložili :)
K tomu jsem Ti chtěl blahopřát.
Já se bál, že poletíme vysoko. Z malých výšek bych si nemusel moc nabít.
Já vím. Dopustil jsem se výrazové nepřesnosti. "net" je všech. "web" má vlastníka. Už si dám pozor.
Tak to musí být pro mužskýho ta nejkrásnější lenost:-)
Nemusí být kradeno a pravda nemusí být u mě, ale já mám nějak slabost pro to původno.......
Text od trabandu: to je pro mne lví lenost-
Sáro, Sáro,
pomalu a líně,
s hlavou na tvém klíně
chci se probouzet
Jo, Saty je sice Lev, ale tím, že je ženská, tak je vlastně Lvice a tudíž ne líná.:-)